V některých ukazatelích je na tom Praha dokonce lépe, ale zároveň platí i vztyčený prst. „Je nutné tuto pozici stále posilovat a jít nahoru,“ uvedl ředitel společnosti Constantin Kinský.

První je Paříž

Do výzkumu byla zařazena všechna hlavní města Evropské unie vyjma Varšavy a k nim byly přidány i chorvatský Záhřeb, srbský Bělehrad a turecký Instanbul. Praha je navíc jediným městem  bývalého východního  bloku, které proniklo do první desítky. První je Paříž, druhý Amsterdam a třetí Řím.

Turistika eliminuje krizi

„Hospodářská krize neměla na městskou turistiku tak dramatický dopad jako na jiná průmyslová odvětví,“  upozornil C. Kinský. Uvedl, že městská turistika navíc pomáhá snižovat následky krize.  „V krizovém roce 2009 se HDP všech 27 zemí EU snížil o 4,3 %, zatímco městská turistika v hlavních městech klesla pouze o 3,5 %. V následujícím roce zaznamenal HDP mírné oživení, přičemž městská turistika dosáhla v počtu přenocování velmi silného růstu ve výši 6,8 %,“ dodal C. Kinský

Počet nocí – jsme pátí

Jedním s ukazatelů úspěšnosti je počet strávených nocí ve městě. V tom ohledu je na tom Praha dobře, dostala se na páté místo. Londýn a Paříž jsou s 48,7, resp. 35,8 milionu přenocování na špici v Evropě v roce 2010. Hned za nimi následují Berlín (20,8), Řím (20,4) a Madrid (15,2). Praha je s 12,1 milionu přenocování na 5. pátém místě, těsně následována Vídní s 11,7 milionu.  „Praha by si ale měla uvědomit, že je to sice dobrý výsledek, ale další číslo je varující – jde o  průměrný nárůst přenocování za posledních pět let.  Největšího průměrného růstu v letech 2005–2010 dosáhly Berlín (7 %), Stockholm (5,7 %) a Lublaň (5,2 %). Vídeň s 4,3 % skončila na 6. místě a Praha se s pouhými 1,5 % pohybuje ve druhé polovině žebříčku. Velmi dobře je na tom Praha například, pokud jde o počet přenocování k poměru na počet obyvatel. To jsme dokonce třetí v Evropě.

Rizikové faktory Prahy

Mezi rizikové faktory nepatří jen pomalý růst počtu přenocování, ale paradoxně i nízká cena hotelů. V Praze je průměrná cena nejlepších hotelů kolem 1300 korun za noc/os.,  ve městech, která jsou na špici, pak 2700 korun/os. Tím se snižují výnosy hotelů. Nízké ceny sice lákají do čtyřhvězdičkových hotelů turisty, ale na druhé  straně klientela zvyklá na maximální komfort a setkávání se s určitou vrstvou lidí  tyto hotely opouští. „Myslím, že nechtějí na chodbě potkávat  hloučky anglických opilců, kteří  létají do Prahy s nízkorozpočtovými aerolinkami na pivní víkend,“ komentoval stav C. Kinský.

Strategie turistiky pomáhá

Podle výzkumu se ukazuje, že ta města, která mají vypracovanou jasnou strategii turistiky, navíc zveřejněnou na internetu, patří mezi vedoucí špičku.  Z celkového počtu zkoumaných měst jich má tuto strategii dostupnou jen sedm, bohužel Praha mezi ně nepatří,“ řekl C. Kinský.

Nešetřit na marketingu

„Města jako Vídeň, Berlín, Amsterdam nebo Londýn si v minulosti vypracovala jasnou strategii a dokázala se jasně profilovat na trhu. Tato práce byla odměněna, neboť jak počty návštěv, tak přenocování, se od roku 2005 vyvíjejí podstatně lépe,“ dodává Constantin Kinský. Taková města dosahují proti ostatním zhruba dvojnásobného počtu přenocovaní, výrazně u nich roste i počet příjezdů. „Právě ve městech se silným růstem turistiky je věnována také velká pozornost marketingu a realizaci nejrůznějších vnitřních opatření. Kdo stagnuje na internetu, nemá šanci růstu.“

Přívětiví lidé, živá kultura

Výzkum ukázal, že je nutné nejen rozvíjet všechny možnosti propagace města na internetu. „Pokud nejsou obyvatelé města pozitivně naladěni vůči turistům, nepomůže z dlouhodobého hlediska sebelepší reklama,“ upozornil C. Kinský. Narážel na kvalitu obsluhy nejen v restauracích. Praha se sice může chlubit historickými skvosty, jako je Karlův most, Staroměstské náměstí, Pražský hrad, ale daleko důležitější je tzv. živá kultura. Tedy nejen všechny festivaly jako Pražské jaro, Pražský podzim, ale i takové akce, jako jsou Svatojanská navalis, jako byla například Cowparade, výstavy soch na Václavském náměstí, ale i další.

Praha není jen „Staromák“

Constantin Kinský upozornil i na tzv. zoo efekt, kdy jsou některé z částí města přecpány turisty, i když je ve městě mnohem více a někdy i zajímavějších atrakcí. Praha totiž není jen Staroměstské náměstí, Hrad či Karlův most. I jiná atraktivní místa by měla být propagována, Praha má ještě mezery v propagaci zážitkové turistiky, byť v nabídce je mnoho zajímavých míst, jako například pražské kolektory, unikátní vodárenské muzeum či čistírna odpadních vod apod.

Doprava – jsme jí leccos dlužni

Podle poznatků společnosti Roland Berger je zřejmé, že méně než 60 přímých leteckých spojení nezajišťuje dostatečnou dostupnost města. Naopak více než 180 přímých leteckých spojení nevede k výrazně lepším výsledkům. Podle letového řádu má Praha letecké spojení s necelou stovkou destinací. Bylo by tedy dobré počet spojení zvýšit. „Všechna města bez velkého letiště budou mít do budoucna těžkou úlohu udržet se na růstové křivce,“ varoval C. Kinský. Upozornil na to, že je nezbytné i rychlíkové napojení na letiště, což má význam i pro jiné regiony, než je Praha.

Kongresy jsou nejefektivnější

Kongresová turistika je hnacím motorem turistiky městské. Vídeň se umístila na prvním místě co do počtu pořádaných kongresů, může se pochlubit přírůstkem 7 % v letech 2004–2009. Na dalších místech jsou Paříž a Berlín. Právě u kongresů je důležitá letecká doprava a také budování jména města. „Uspořádáme kongres, řekne šéf sekretářce, zajistěte to a ta sáhne po prvním, co se jí nabídne na internetu nebo co zná z vlastní zkušenosti, bohužel obvykle je to Vídeň, a ne Praha,“ popsal typickou situaci Constantin Kinský.

Složení turistů

Rozhodujícím pro pozitivní vývoj města z pohledu cestovního ruchu je také složení hostů. Podíl mezinárodních turistů – především potom mimoevropských – je důležitým faktorem úspěchu. Ukazuje mimo jiné na dobrou pozici města na globálním trhu. Pro Prahu bylo složení turistů v uplynulém roce následující: 90 % zahraničních návštěvníků, z toho 18 % z mimoevropských destinací. Pro srovnání: ve Vídni 77 % (19 %), v Londýně 79 (39), v Curychu 77 (29) a v Paříži 63 % (28 % mimo Evropu). Aby Praha zůstala jednou z preferovaných destinací v evropské městské turistice, je třeba, aby její obraz na globální scéně byl ještě jasnější.

„Je třeba i nadále pracovat nejen na zvyšování počtu přímých leteckých linek, ale také na rozvoji veřejné dopravní sítě. Dalším krokem by potom mělo být zviditelnění dalších pražských oblastí, které by vedle Hradčan, svatovítské katedrály, orloje a svatého Václava do budoucna vytvářely obraz o Praze a reprezentovaly ji,“ shrnul výsledky výzkumu Constantin  Kinský.