Žádný palác, ale Veletržní City

Na výstavě uvidíte překvapivé návrhy na vznik veletržního komplexu, který měl zasahovat v podstatě až hluboko od dnešního Výstaviště k Průmyslovému paláci. Nemělo jít o jednu, ale o dvě budovy pro veletrhy a dalších objekty sloužící jako zázemí. Společnosti Pražské vzorkové veletrhy (PVV) ale došly zdroje, a tak se velkolepý plán, který měl z Prahy vytvořit centrum obchodu, nakonec nerealizoval.

Slované především

Pozoruhodný je i směr, kterým se PVV měly ubírat. Jejich ředitel Jan Boháč byl nadšeným příznivcem Slovanstva, a tak chtěl, aby se produkce všech slovanských národů sešly v Praze. V září 1928, kdy se otevírala první tři patra budovy, tu byla prezentována i Muchova Slovanská epopej.  A nebylo to náhodou. Veletržní palác sloužil svému účelu do roku 1951, kdy byly PVV zrušeny. Postupně se proměnil v kancelářskou budovu. Požár v roce 1974 byl živen především papírem řady obchodních organizací.

 Další překvapení se chystají

Výstava Příběh Veletržního paláce končí těsně před výročím požáru. Ale ještě než se tak stane, můžete se dozvědět mnoho zajímavých pozoruhodností kolem PVV a paláce. Kurátor Jakub Potůček například připravil sérii zajímavých přednášek. Na nich se dozvíte například možné souvislosti PVV s mešitou či s s úplatkářskými aférami a defraudacemi. Po skončení Příběhu Veletržního paláce je přichystán na 14. 8. videomaping (výročí požáru) a ve stejný den začíná výstava Veletržní palác ve fotografii, kde se objeví naprosté novinky vytažené z Archivu hl. m. Prahy. Poslední ze série výstav je prezentace nápadů Jiřího Sozanského, které se týkají Veletržního paláce.