Epizody z raných českých dějin ve formě tkaných tapisérií budou k vidění ve Výstavním sále Galerie Klementinum každý den kromě pondělí od 10:30 do 18:00 hod.

Rukopis z dražby

„Kronika tak řečeného Dalimila je nejstarším dějepisným dílem v českém jazyce datovaným do první poloviny 14. století. Národní knihovna ČR schraňuje ve svých sbírkách její tři úplné rukopisy a dva zlomky psané česky. Právě před sedmi lety do našich archivů přibyl tzv. pařížský zlomek přeložený do latiny, který jsme získali v dražbě v pařížské aukční síni Piasa,“ uvedla mluvčí Národní knihovny ČR.

Jako gobelín z Bayeux

Bohaté iluminace inspirovaly olomouckou textilní výtvarnici, která vytvořila i repliku proslulé tapisérie z Bayeux, ke tkanému ztvárnění pařížského zlomku. „Když jsem vystavovala tapisérii z Bayeux, setkala jsem se s otázkou, proč se neorientuji také na českou historii,“ říká o své práci Eva Mičková. „Když jsem pak viděla pařížský zlomek Dalimilovy kroniky, bylo rozhodnuto.“

Zlaté nitě a italská krajina

 „Velice mě zaujalo, že jde vlastně o české dějiny italskýma očima. Iluminace vytvářeli toskánští mniši a do našich příběhů tak vložili svou krajinu, architekturu, faunu i floru. Mniši měli navíc tendenci z jejich pohledu zřejmě nudná pozadí krášlit ornamentálními tapetami, nad jejichž vyšíváním zlatou nití jsem se řádně zapotila,“ uvedla k tvorbě E. Mičková.

Koberec nebo hranice?

„Nesnadná byla občas také správná interpretace obrazů potřebná k náležitému převodu do textilního materiálu. Na jedné scenerii byli třeba klečící lidé, kteří vypadali, jako by rozvinovali koberec. Později jsem pochopila, že to jsou Chodové, kteří osekávají kmen k ochraně šumavské hranice,“ popisuje postup převodu Věra Mičková. Při tvorbě vycházela autorka ze scanů poskytnutých Národní knihovnou, znázorněné výjevy konzultovala rovněž s PhDr. Zdeňkem Uhlířem z oddělení rukopisů a starých tisků.