Muzeum hlavního města Prahy, které model spravuje, se stalo centrem dalšího světově unikátního „šílenství“   - digitálního zpracování Langweilova modelu Prahy. Dosud nikdo totiž nebyl schopen zpracovat takové množství dat do digitálního modelu. Projekt digitalizace sochy Michelangelova Davida je ve srovnání s modelem Prahy jen dětskou hračkou.  Langweilův model obsahuje totiž  přes dva tisíce domů a další tisíce objektů…

Déle než Langweil

Práce na digitalizaci modelu trvaly od roku 2006, stály přes 14 milionů korun, které město zaplatilo. „Chci ocenit, že se Praha pustila do tohoto výzkumného úkolu a podpořila vědu,“ uvedl profesor Jiří Žára z Českého vysokého učení technického v Praze, který je odborným konzultantem muzea.  Výsledky postupů budou dány k dispozici odborné veřejnosti, která už projevila zájem o unikátní postup českých vědců.

Podmínky pro digitalizaci nebyly zrovna jednoduché, zpracovatelé se vlastně nemohli modelu dotknout, bylo omezeno osvětlení a čas na práce s modelem byl také omezen, protože kvůli stabilitě teploty a vlhkosti probíhal jen v zimních měsících. „I když byla digitalizace zahájena v roce 2006 časově asi pětkrát  přesáhla  dobu, za kterou Langweil model sestavil,“ upozornil Tomáš Petrů, šéf firmy Visual Conection, která se úkolu zhostila na výbornou. Přesto ovšem technici nejsou spokojeni, byli by rádi udělali digitalizaci ještě výrazně kvalitnější, ale dosud neexistuje na světě technika, která by to dokázala. Tvůrci digitaliace doufají že za takových 15 let se najde někdo, kdo by udělal něco podobného v naprosto jiném rozměru.

Byl Langweil dokonalý?

Historické a architekti, ochranáři památek i úředníci městských částí hlavně ze stavebních odborů často oslovovali Muzeum hlavního města Prahy, aby jim dalo k dispozici podklady z Langweilova modelu, protože v některých případech byl model jediným důkazem existence určitých domů. Kateřina Bečková, kurátorka modelu na už počátku digitalizace uvedla, že se například podařilo objevit právě díky digitální technice několik tajemství staré Prahy. Našla se ulička, o níž neměli historici ponětí, a dokonce jakýsi přístavek u katedrály sv. Víta. „Model se zpracovával několikrát, ale nikdy ne tak podrobně a systematicky,“ uvedla Kateřina Bečková. „Kdysi byly zpracovány černobílé fotografie, spíše nahodile, pak diapozitivy, které sloužily spíše pro pro tisk, pak vznikla kolekce 1.300 digitálních fotografií, ale i ty byly více méně nahodilé a nemohly postihnout detaily, teprve digitalizace je skutečnou dokumentací této unikátní technické a umělecké památky.“ Nicméně jak se ukázalo, že ani  Antonín Langweil, který byl tak pečlivý, že v mnoha případech například vymaloval stropy a podloubí objektů a dokonce na náhrobcích židovského hřbitova se pokusil naznačit i písmo, není zcela dokonalý a přesný. „Zjistili jsme po celkové digitalizaci, že na modelu chybějí čtyři domy, dva v Nerudově ulici , jeden  na Janském Vršku a jeden na Úvoze. Zcela určitě o nich věděl, ale nezahrnul je tam proto, že právě v těchto místech jde model do výšky a s největší pravděpodobností je musel vynechat, aby se do celkového konceptu vešel,“ řekla Kateřina Bečková.

Komu a čemu pomůže  digitalizace

Kromě vlastní dokumentace modelu vznikly díky digitalizaci i aplikace pro veřejnost. V Muzeu hlavního města Prahy jsou přímo u modelu dotykové obrazovky, které umožní interaktivní prohlídku modelu.  Vznikl i dokumentární film o digitalizaci,  dále pak DVD ROM  Virtuální průvodce Langweilovým modelem,  v dubnu bude k dispozici hra Dobrodružství v Langweilově modelu Prahy a nakonec i pro badatele bude uveden do provozu specializovaný kiosek, který umožní prohlídku vybraných částí modelu. Velmi zajímavý bude i 3D film, jež se od dubna bude promítat v muzeu. Bude to jakási malá konkurence Imaxu. „Očekávám, že celá digitalizace bude skvělou propagací města a přiláká i další návštěvníky do muzea, uvedl primátor Pavel Bém. Podrobnosti o modelu a jeho digitalizaci na www.langweil.cz.