Poklady Muzea hl. m. Prahy

Langweilův papírový model je chloubou Muzea hl. m. Prahy, zde je vidět Karlův most.

Nevelká budova na Florenci je jen špičkou ledovce a představuje se v ní jen zlomek pokladů, které ukrývají nové depozitáře Muzea hlavního města Prahy. Chloubou muzea je Langweilův model Prahy, památka, která ve světě nemá obdoby. Podle něj dodnes památkáři určují vzhled a postavení například zaniklých domů.

  • 3. únor 2010
  • Oskar Exner, redakce portálu

Důležitý je život Pražanů

S trochou nadsázky by se dalo říci, že muzeum nezajímá nic jiného než život Pražanů. Mluví o tom i poslední výstava, kterou lze vidět do konce února. Má prostý název MERKUR –
z historie dětských kovových stavebnic a je jasné, že všichni kluci z Prahy musí takovou výstavu vidět. Muzeum chystá i další výstavu, která mnohé překvapí: Vietnam v Praze. Vietnamská komunita se stala nedílnou součástí města a není divu, že právě o ní bude výstava, která je skutečným unikátem či první vlaštovkou.

Na rozšíření se čeká

Muzeum ve své hlavní budově na Florenci nabízí kromě výstav a Langweilova modelu i stálou expozici o Praze, která se týká pravěku, středověku, pražského baroka a končí v 18.  století.  Na víc nemá muzeum prostor. „Dlouho se hovořilo o výstavbě nové budovy, která začíná mít už velmi jasné obrysy,“ uvedla ředitelka muzea Zuzana Strnadová. „Má stát proti nynější budově a díky rozšíření výstavních prostor můžeme pak ukázat vývoj Prahy až do současnosti.“

Tajnosti z depozitářů

Stovky tisíc exponátů, které jsou uloženy v nově vybudovaných depozitářích muzea, čekají na to, až je Pražané spatří – třeba vůbec poprvé. Přesto je ale možné některé z nich vidět na celé řadě výstav, které muzeum pořádá. Většina výstav se přímo dotýká života Pražanů, a to i těch dnešních, protože muzeum uchovává památky i na dobu nedávno minulou. Proto se s velkým úspěchem setkávají ty výstavy, jež spojnici dneška s minulostí vysloveně nabízejí. Jednou z takových výstav byly například Pražské kavárny, kam si mnozí Pražané přišli zavzpomínat,  či tak oblíbené srovnávací výstavy obrazů a fotografií staré a nové Prahy.

Vzhůru do podzemí

Depozitáře se ovšem rozrůstají každým dnem, a to především díky obrovskému  stavebnímu boomu. Při každé stavbě probíhá záchranný archeologický průzkum. Nálezy z něj po zpracování zmizí v depozitáři. Muzeum ale i tyto zdánlivě neatraktivní zlomky vyhrabané kdesi ze země spojilo ve fantastickou výstavu Cesta do hlubin města aneb 12 nej... objevů pražské archeologie.  Právě tyto objevy mnohdy posouvají dějiny města a opravují vžité názory.

Publikace zvěčňují výstavy

Prchavé okamžiky z výstav zachycují publikace, které muzeum vydává. Odborná literatura je především pro historiky, ale v posledních letech muzeum vydalo publikace vycházející z výstav, a tak najdete srovnání starých obrazů Jana Minaříka či Václava Jansy se současnými  fotografiemi Ondřeje Poláka, připomenete si atmosféru pražských kaváren i to, jak se Praha bavila. Nejde o katalogy, ale o publikace, které potěší srdce každého milovníka Prahy.

A co ještě? Přece Vltava

Podskalská celnice, to jen ten malý domek utopený v terénu u železničního mostu, je také kusem Muzea hlavního města Prahy. Všichni, kdo chtějí vědět něco o Vltavě, plavbě na řece, o vorech, osobní paroplavbě, o Podskalí jako výjimečném území města, musí jít do Podskalí, protože tam odhalí tajnosti řeky i to, jak stále ovlivňuje život města. I zde jde o výjimečnou záležitost, protože ne každá řeka má svůj výstavní prostor.

Pražané jsou v menšině

Pokud jde o návštěvníky Muzea hlavního města Prahy, lze říci, že většina z nich jsou čeští turisté či Pražané. Existuje ale jedna výjimka, a tou je Müllerova vila, jíž mnozí říkají Loosova. Patří mezi šest nejvýznamnějších vilových domů 20. století a postavil ji Adolf Loos. Do vily přicházejí návštěvníci z celého světa od Japonska přes Ameriku, Austrálii až po Evropu. Jen Čechů je tu poskrovnu. Zřejmě jsme se ještě nenaučili vážit si některých domácích skvostů. A věřte, že Muzeum hlavního města Prahy jich nabízí požehnaně.