„Staré pověsti české jsme koncipovali tak, aby bavily nejen děti školou povinné, ale i nás, kdo jsme školním lavicím již odrostli. Nyní jsme se rozhodli našim návštěvníků ukázat rukopisy, o kterých jsme se ve škole všichni učili, ale téměř nikdo z nás je neviděl. Doufáme, že jim tato proslulá díla připomeneme a přiblížíme,“ řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Posloupnost výstavy

Vzhledem ke vzácnosti starých listin a jejich náchylnosti na světlo bude moci každý rukopis být vystaven pouze dva týdny. Po Kosmově a Dalimilově kronice tak bude koncem března vystavena Pulkavova kronika a začátkem dubna kronika italského řeholníka Johanna Marignoly. „Končíme knihami, které již mnoho desetiletí emotivně hýbou naší odbornou i laickou veřejností, a to jsou známé rukopisy Zelenohorský a Královédvorský,“ dodal Lukeš.

Původ Kosmovy kroniky

 „Kosmova kronika nám byla věnována v 50. letech 20. století společně s Jenským kodexem. Byl to dar prezidenta tehdejší NDR Klementu Gottwaldovi,“ odhalila původ kroniky vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Marta Vaculínová a dodala: „Kronika bude na výstavě otevřena na jediném vyobrazení, které rukopis obsahuje a to je iluminace s postavami Čecha a Lecha. Ta byla namalována později, než byl kodex napsán, a byla do něho dodatečně vlepena.“ Originál Kosmovy kroniky, který vznikl v letech 1119 až 1125, se nezachoval. Její Budyšínský opis je z 13. století. „Jediný rukopis, který je srovnatelně starý, je ve slavném Kodexu Gigas a ten je snad nepatrně mladší,“ vysvětlila Vaculínová.

Co jsou Staré pověsti české?

„Soubor příběhů, který jsme si podle Aloise Jiráska zvykli nazývat Staré pověsti české, vznikal po několik století. Tím prvním hlavním zapisovatelem byl Kosmas, proto náš cyklus také začíná Kosmovou kronikou,“ vysvětlil posloupnost výstavy vedoucí oddělení zámeckých knihoven Petr Mašek. Po Kosmovi následoval Dalimil, který popsal příběhy Dívčí války. V Pulkavově kronice se poprvé objevuje postava zakladatele polského národa Lecha. Nejméně známým autorem českých pověstí je Johannes Marignola, jenž velmi zajímavým způsobem podal příběh povolání Přemysla na knížecí stolec. V Zelenohorském a Královédvorském rukopise najdeme známou pověst o Libušině soudu a popis Lucké války.

Poslední příležitost jít do Národního muzea

Vedoucí oddělení vnějších vztahů Radka Schusterová upozornila, že se hlavní budova na začátku léta uzavře veřejnosti. „Až do 7. července je Národní muzeum otevřeno. Pak se historická budova zavírá a po téměř pět let nebude přístupná, protože zde bude probíhat rozsáhlá rekonstrukce,“ řekla Schusterová.

Více informací o výstavách v Národním muzeu najdete na www.nm.cz.