Pozůstalost po fotografovi Stanislavovi Maršálovi čítající několik tisíc fotografií vztahujících se především k 2. polovině 20. století zakoupil Vojenský historický ústav na konci roku 2008 především kvůli zcela unikátním fotoalbům zachycujícím následky obou velkých náletů na Prahu – v únoru a březnu 1945. K náletu ze 14. února 1945 se vztahuje 150 Maršálových snímků.
Když letadla odlétla, popadl foťák
Stanislav Maršál začal fotografovat ihned po náletu. Zachytil těžce poškozený benediktinský klášter Na Slovanech, Karlovo náměstí, nejvíce prostoru věnoval Vinohradům. Jako jeden z mála dokumentoval i těla obětí náletu, ať již na místě smrti, či v kostelech, kam byli mrtví sváženi, tak při smutečním rozloučení s oběťmi, které se uskutečnilo na dnešním náměstí Míru. Jde zřejmě o nejucelenější a nejkvalitnější kolekci, která na dané téma kdy vznikla. Velká většina snímků obsahuje popisky, takže zachycená místa lze snadno identifikovat.
Letecká válka nad Protektorátem
Za skutečný počátek letecké války nad Protektorátem Čechy a Morava je považován květen 1944, kdy spojenecké strategické letectvo zahájilo ofenzívu proti německému petrochemickému průmyslu. Letectvo armády Spojených států spolu s Britským královským letectvem počalo v rámci operace Pointblank uskutečňovat nepřetržité bombardování vybraných strategických cílů.
Směr Drážďany
Ve středu 14. února 1945 vyslala 8. letecká armáda USAAF nad říšské území čtyři mohutné svazy čítající dohromady 1337 bombardérů typu B-24 Liberator a B-17 Flying Fortress za doprovodu 962 stíhaček North American P-51 Mustang a Republic P-47 Thunderbolt. Cílem byly především Drážďany, jejichž děsivou zkázu započalo předešlé noci 772 Lancasterů a Halifaxů RAF.
Tragický omyl
Nad západní Evropou však panovalo mimořádně nepříznivé počasí, což byl zřejmě hlavní důvod, proč 62 létajících pevností podlehlo navigačnímu omylu a svůj smrtonosný náklad shodilo místo na Drážďany na Prahu. Během pouhých pěti minut, mezi 12:35 a 12:40 hodin, bylo na město svrženo152,5 tun pum. Z toho bylo 371 tříštivých a 8000 zápalných. Útok byl veden od Radlic a Smíchova, v pásu od Palackého, tehdy Mozartova mostu k Floře a mimo samotných Vinohrad zasáhl i části Nového Města, Vršovic, Nuslí a Žižkova.
Obrovské ztráty
Ztráty činily 637 mrtvých, 1050 těžce a 2400 lehce raněných; poválečná statistika uvádí 701 mrtvých a 1184 raněných. Zcela zničeno bylo 93 domů, 190 utrpělo těžké a 1500 lehké poškození. Bez přístřeší zůstalo 11 000 Pražanů.
Zajímavou dohru měly americké nálety po válce. Rychle se odstraňovaly ruiny a proluky se postupně zacelovaly. Vybombardována byla i uzenářská budova Maceška, při záchranných pracích se však odkryl pouze první sklep budovy, který byl prázdný. Při bagrování budovy v roce 1970 byla odhalena další sklepení a v nich kostry 23 lidí, kteří tehdy přežili přímý zásah domu ve zdraví. Jen čárky na zdi připomínaly, jak dlouho tito lidé čekali na vysvobození. Marně.
Kdy na výstavu
Novoměstskou radnici můžete navštívit od 17. 2. do 14. 3. 2010, poté bude výstava putovat po základních školách zřizovaných MČ Praha 2.
