Třešťské betlémy nejsou v Praze poprvé. Co vás inspirovalo k tomu, že je vozíte do Jindřišské věže?
Jednatelé firmy Jindřišská věž, s. r. o., znají třešťské betlémy mnoho let. Vzhledem k jejich výjimečnosti a poetice, které jsme chtěli přenést do Jindřišské věže, jsme se domluvili s betlémáři a letos se koná již 4. ročník a já doufám, že bude stejně úspěšný jako ty minulé.
Kolik betlémů se ve věži za dobu pořádání výstav vystřídalo?
Je to okolo dvaceti betlémů, každý z nich byl něčím zvláštní, třeba výtvarným projevem tvůrce anebo samotnou instalací…
Můžete přiblížit autory a to, jak pracují?
Všichni řezbáři pocházejí z Třešti. Tato tradice se dědí z otce na syna přes 200 let a svými betlémy žijí tito lidé celý rok. Nejenže vyřezávají figurky, ale hledají různé samorosty na pozadí a tvoří krajinu betlému. Během roku se také provádějí úpravy na starších figurkách. V průběhu září začnou řezbáři sbírat mech a další výzdobu. Stavět se začíná od začátku prosince a vystavuje se až do Hromnic, tedy do 2. února.
Kdo je autorem velkého betlému v Jindřišské věži?
Velký betlém půjčil Jindřišské věži Spolek betlémářů z Třešti a je složen asi z pěti původních betlémů. Stejně tak jako „lončoft“ – malované pozadí betlémů, což je také třešťská tradice. Ještě bych upozornila na „firhoňk“ – okraj betléma –, ten je nově malován před třemi lety.
Jak dlouho stavba trvala?
Stavba velkého betlému trvala dva celé dny od rána do večera. Podílelo se na ní pět betlémářů z Třešti. Vernisáž bohužel nezahajoval pan arcibiskup, protože se ten den teprve vracel z Říma, ale měli jsme dalšího vzácného hosta, předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR paní Miroslavu Němcovou. I to podtrhuje význam této živé tradice.
