V současné době má islám více než jednu miliardu vyznavačů po celém světě (1,2 - 1,5 miliard), méně než 20 % tvoří Arabové.
Slovo Alláh se může do češtiny překládat jako Bůh - ne však bůh ve smyslu jednoho z mnoha antických.
Islám pochází ze západního pobřeží Arabského poloostrova, z měst Mekky a Medíny. Slovo „islám“ znamená „odevzdání se Bohu“ a je jménem, které sám Mohamed zvolil pro nově založené náboženství. Mohamed se nikdy nepovažoval za vůdce křesťanů ani židů, jelikož jejich církve považoval za heretické, odpadlické, které se odchýlily od správné cesty Boží. Přesto se cítil být posledním z řady starozákonních a novozákonních proroků. Ten, kdo se odevzdá Bohu, je muslim. Muslimové se sami vyhýbají pojmu mohamedán, jelikož navozuje zdání pobožšťování. Mohameda přijímají jen jako proroka (rasúl Alláh, nabí) Božího poselství, což se považuje za jeho jediný zázrak. Po smrti Mohameda pronesl budoucí vládce chalífátu: „Pro ty kdo uctívali Mohameda - Mohamed zemřel, pro ty kdo uctívali Boha - Bůh je věčný.“
„Mohamed je pouze poslem a před ním odešli i jiní poslové. A jestliže zemře nebo bude zabit, obrátíte se nazpět? Ten, kdo se obrátí nazpět, neuškodí tím víc Bohu, ale Bůh odmění ty, kdož byli vděční.“ 3:144 (z Koránu)
Islámská nadace v Praze - Pražská mešita
Islámská nadace v Praze je neziskovou organizací, která vznikla proto, aby naplňovala potřeby praktikujících muslimů v Praze a okolí.
Její činnost lze rozdělit do tří hlavních oblastí:
- Provoz Islámského centra (mešity)
- Charitativní činnost
- Osvětová činnost
- Provoz Islámského centra v Praze
V čele Islámské nadace v Praze stojí volená správní rada, která zabezpečuje:
- aby mešita byla otevřená, kdy je třeba, a aby do ní mohli přijít všichni muslimové bez rozdílu, zájemci o islám z řad nemuslimů i zájemci o návštěvu a prohlídku islámského centra. Za tímto účelem je islámské centrum otevřené denně od poledne do pozdních večerních hodin. Konzultace a skupinové návštěvy je lépe domluvit předem telefonicky.
- aby pravidelně probíhaly páteční bohoslužby. Sestávají z promluvy imáma (kázání) a společné sváteční modlitby. Kázání je pronášeno ve třech jazycích (arabsky, česky a anglicky), protože se v mešitě scházejí muslimové nejrůznějších národností. Na pátečních bohoslužbách je to přibližně 300-500 věřících.
- aby fungovala knihovna, probíhaly pravidelné přednášky a programy, výuka arabštiny a výuka dětí.
- aby byl zajištěn program v měsíci ramadánu (každodenní večeře přerušující půst, modlitba taráwíh, nocování v mešitě v posledních 10 dnech ramadánu – itikáf, apod.).
- oslavu muslimských svátků.
- islámské sňatky a pohřby, rituální obřízky chlapců.
- rady v náboženských otázkách. Ve složitějších případech se obracíme na doporučené známé učence z hlavních evropských islámských center.
- pravidelné vydávání modlitebních časů.
Charitativní činnost
- Sociální pomoc
Správní rada Nadace shromažďuje prostředky od muslimů, darované jako náboženská daň (zakát) a dobrovolná almužna (sadaqa). Ty se sbírají odděleně od finančních prostředků darovaných na provoz mešity a jsou použity výhradně na sociální pomoc sociálně slabším rodinám a jednotlivcům. Někdy je z této pomoci hrazen i lékařský zákrok, neplacený pojišťovnou, ubytování potřebných muslimů, nutné cestovní náklady apod. - Uprchlické tábory
Nadace sleduje situaci v několika uprchlických táborech, kde jsou početnější skupiny muslimů. Pomáhá formou ošacení, při oslavách svátků, při zřízení modlitebny v táboře, výuky dětí, finanční pomocí apod. - Vězení
Nadace posílá vězněným muslimům dopisy, knihy, časopisy, brožury, časy modliteb, příležitostně je navštěvuje. Ve spolupráci s vedením některých věznic se snaží řešit problémy s vězeňskou stravou. V jedné z pražských věznic zřídila malou modlitebnu, ve které každý pátek zajišťuje bohoslužbu.
Osvěta
Jedním z hlavních úkolů Nadace a Islámského centra je pravdivě informovat o islámu a reprezentovat muslimskou komunitu na veřejnosti. Osvěta je zaměřena jednak do řad muslimů, jednak směrem k nemuslimské veřejnosti.
Z pravidelných akcí: páteční kázání, sobotní lekce z Koránu, tafsíru, hadísů a Prorokova života (pro muže a ženy zvlášť), sobotní výuka dětí, přednášky pro české muslimy a zájemce o islám (každou první sobotu v měsíci).
Jiné akce: kurzy arabštiny, několikadenní soustředění muslimů (organizuje Svaz muslimských studentů), výstavy, přednášky, návštěvy škol, prezentace ve sdělovacích prostředcích, poskytování konzultací studentům, zvláštní pozornost je věnována překladům a tisku knih a brožur o islámu a internetové stránce Nadace.
Ve své činnosti Islámská nadace v Praze úzce spolupracuje s dalšími organizacemi, především Islámskou nadací v Brně (provozující brněnské islámské centrum), s Ústředím muslimských obcí a organizací a se Svazem muslimských studentů.
Z historie Islámské nadace v Praze
Vznik Islámské nadace v Praze spadá do počátku devadesátých let minulého století. Zárodek budoucí organizace se však začal vytvářet již dříve, kdy se skupina praktikujících muslimů v Praze začala scházet k pátečním bohoslužbám. První společná páteční kázání se uskutečnila již v roce 1989. V prvních letech probíhala ve skromných a provizorních podmínkách. Začínalo se v jedné školní místnosti na velvyslanectví Egypta. Pak se páteční bohoslužby stěhovaly, většinou po několika měsících až půl roce, z místa na místo. Probíhaly na studentských kolejích (značná část praktikujících muslimů byla z řad zahraničních studentů), např. na Koleji Arnošta z Pardubic a na Koleji 5. května (nyní Švehlova kolej). Využívalo se také společenských nebo sportovních sálů – např. na Střeleckém ostrově, v Žitné ulici, v Gorazdově ulici – pronajímaných vždy jen na páteční bohoslužbu.
Teprve v roce 1992 začaly být trvale pronajímány prostory pro muslimskou komunitu. Bylo to v ulici U Michelského lesa 366 v Praze 4, Krči, nejprve jménem Svazu muslimských studentů, který byl registrován krátce před Nadací. Od roku 1993 již tuto první stále otevřenou muslimskou modlitebnu v poválečném Československu spravovala Islámská nadace, která byla registrována pod názvem Nadace pro zřízení a provoz islámského centra v Praze. Nicméně Svaz muslimských studentů, který má působnost na území celé České republiky, si zachoval svou kancelář v Islámském centru spravovaném Islámskou nadací dodnes a některé aktivity jsou zajišťovány společně. Aktivity Nadace se postupně rozšiřovaly. Islámské centrum začalo sloužit muslimům celotýdenně jako místo k setkávání, modlitbám a studiu a pozvolna začalo působit i jako osvětové centrum jak pro muslimy, tak pro nemuslimskou veřejnost. I když byla pronajímaná plocha několikrát rozšiřována (celková plocha modlitebny byla 116 m2, malá modlitebna pro ženy 17 m2, kanceláře 33 m2), postupem času se ukázalo jako nutné zřídit větší modlitebnu, s větším zázemím.
V roce 1996 získala Nadace pozemek v Praze 9 – Kyjích, se starou, dlouho nevyužívanou dvoupodlažní budovou, dříve sloužící jako mlékárenský provoz. Žádost o rekonstrukci měl předchozí majitel objektu, firma Pragold Praha s.r.o. již podánu, a jelikož celá tato firma přešla do majetku Nadace, jako stavitel až do kolaudace figurovala firma Pragold. Projekt rekonstrukce byl během stavby významně změněn, především přístavbou třetího podlaží. Rekonstrukce budovy byla dokončena na jaře roku 1999 a provoz nového islámského centra byl slavnostně zahájen 7. 5. 1999 páteční bohoslužbou.
Objekt islámského centra je dvoukřídlá budova, přičemž v kratším křídle se ve dvou podlažích nacházejí umývárny pro muže a ženy. Hlavní část objektu je pak třípodlažní. V jednom podlaží je oddělení pro ženy, přednášková místnost (sloužící příležitostně i jako jídelna), kuchyně a přípravna jídel. V dalším podlaží je kancelář Nadace a hlavní modlitebna. Ve třetím podlaží je druhý modlitební sál, knihovna se studovnou, kancelář Svazu muslimských studentů a byt imáma mešity.