>Anežka Česká, nejmladší dcera Přemysla Otakara I., si zvolila cestu chudoby a péče o druhé. Založila špitál na Františku a stála u zrodu jediného českého řeholního řádu křižovníků s červenou hvězdou. Právě v jejich kostele sv. Františka z Assisi začal církevní rok sv. Anežky v den, kdy Anežka zemřela, tedy 2. března.
Symbol boje proti totalitě
Svatořečení Anežky České, která byla blahořečena až v 19. století, bylo navrhováno několikrát, naposledy tak učinil kardinál Tomášek v polovině 80. let. Papež Jan Pavel II. nakonec svatořečení prosadil s odkazem na to, že Anežka pomůže Čechům v boji proti nesvobodě. V listopadu 1989 se konalo svatořečení těsně před vypuknutím nepokojů iniciovaných událostmi 17. listopadu. V té době bylo v Římě na 10 tisíc československých poutníků.
Ostatky nenalezeny
Dlouhou dobu se čekalo na blahoslavení Anežky. Nakonec se to podařilo až v roce 1874. Přitom křižovníci přistupovali k Anežce podobně, jako například k Janu Nepomuckému, který byl uctíván jako svatý už před svým svatořečením. To, že vše šlo pomalu, mělo svůj důvod – chyběly Anežčiny ostatky, které se ztratily ve víru husitských válek. Pokusy v kostele sv. Haštala, pátrání v Panenském Týnci, v rotundě sv. Kříže na Starém Městě a na dalších místech zatím nepřineslo výsledky. Legenda říká, že najdou-li se ostatky sv. Anežky České, zavládne v Česku všeobecný blahobyt.
Rok sv. Anežky České
Celých 800 let od smrti významné české patronky si budeme připomínat celý rok. Vyvrcholením pak bude vědecká konference Sv. Anežka Česká a velké ženy její doby v listopadu a pak výstava Sv. Anežka Česká, kterou chystá Národní galerie v klášteře sv. Anežky. Podrobný seznam akcí roku sv. Anežky najdete na stránkách Muzea Karlova mostu.
