Poprvé na veřejnosti

Jak málo si uvědomujeme, jak Sokolové ovlivňovali život města hned od svého založení v roce 1862. Tehdy se ještě jmenoval Jednota Pražská a o dva roky později byl přejmenován na Sokol Pražský. Šlo vlastenecký spolek, který si získával stále větší oblibu. Už v roce 1867 se konalo  první veřejné vystoupení Sokola na Rohanském ostrově. To bylo inspirací i pro ostatní spolky, které po vzoru Sokola vznikaly. Ať už to byl Orel, anebo DTJ.

Nejen sport a cvičení

Když se řekne šibřinky, mnozí rázem řeknou masopust. Šibřinky jsou  ryze sokolská zábava, která vlastně vznikla díky netoleranci rakousko-uherských úředníků, kteří Sokolu Pražskému zakázali pořádat ples. Miroslav Tyrš  obešel  tento zákaz tím, že našel v Jungmannově slovníku slovo šibřiti – tropit žerty – a  tak vznikly šibřinky. První se konaly v Praze 22. února 1867 a byly hodně podobné karnevalu či masopustnímu plesu. Tedy v maskách. Šibřinky především ve své původní podobě byly velmi veselé. Dnes se spíše blíží k plesu. Šibřinky přejali i hasiči a další organizace.

Sokolovny – chlouba architektury

Často si ani neuvědomujeme, že sokolská architektura (můžeme-li to tak říci)  je zároveň i dějinami architektury v Čechách. První sokolskou stavbou byla tělocvična ještě dnes sloužící v Sokolské ulici. Postavil ji Vojtěch Ignác Ullmann, který mimo jiné vybudoval i Palác Lažanských. Největším sokolským areálem vůbec je Sokolovna a přilehlá sportoviště na Královských Vinohradech. Současná sokolovna vznikla podle plánů architektů Františka Marka a Zbyňka Jirsáka. Byla dokončena na počátku 40. let minulého století a sloužila wehrmachtu a SS jako lazaret. Jde o jednu z nejzajímavějších pražských funkcionalistických staveb.

Architekt Sokola Pražského

Nesmíme zapomenout i na dalšího architekta, Aloise Dryáka, který  byl nadšeným Sokolem. Byl to on, kdo stavěl provizorní stavby pro všesokolské slety. Kromě jiného ale vybudoval i další zajímavou stavbu, Sokolovnu ve Vršovicích. Vznikla v roce 1933 nákladem šesti milionů korun a patří také k zajímavým konstruktivistickým stavbám Prahy.

Kulinářství a Sokol

Jen malou připomínku na závěr. Sokolské stavby, a nejen  v Praze,  jsou charakteristické i tím, že v nich sídlí restaurace. Samozřejmě vždy záleží na provozovateli, ale některé z nich si vydobyly své místo na kulinářské mapě Prahy. Navíc v okrajových čtvrtích města patří sokolovny k jakémusi kulturnímu a společenskému centru tak, jako tomu bývalo už za Rakouska a první republiky.

Poznámka: Autory fotografií jsou http://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/sokol.html, Luděk Kovář, Matěj Baťha, p.mrk, repro Ivan Kuptík