Malé restaurační pivovary, které nemohou velkým výrobcům konkurovat z hlediska množství vyrobeného piva a ceny, se snaží své zákazníky lákat na jiné pivo, než je v Česku i celosvětově nejrozšířenější světlý ležák. Díky malým vyráběným objemům mohou více experimentovat a vařit různé pivní speciály či ochucená piva. V Česku je minipivovarů již zhruba 130.
Na začátku 20. století bylo v Praze kolem stovky pivovarů. „Třeba 14 jich bylo jen na dnešním Karlově náměstí a kolem,“ řekl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Spolek sládků a majitelů malých pražských pivovarů se na přelomu 19. a 20. století rozhodl čelit konkurenci nových velkých průmyslových pivovarů, jakými byly například pivovary na Smíchově, v Holešovicích a Libni. Vybudovali proto Společenský pivovar pražských sládků v Braníku, který se brzy stal jedním z největších v zemi.
Ještě v 90. letech byly v Praze tři velké pivovary. Kromě Staropramenu a Braníku ještě První pražský měšťanský pivovar v Holešovicích. Tyto tři pivovary vytvořily akciovou společnost Pražské pivovary. V roce 1993 koupila 34 procent Pražských pivovarů britská pivovarnická skupina Bass, která mimo jiné zahájila rozsáhlou modernizaci smíchovského pivovaru. Bass vytvořila skupinu, do které patřily i severomoravský Ostravar a pivovary ve Svijanech a Vratislavicích na Liberecku. Britský majitel pivovar v Holešovicích zavřel a výrobu převedl na Smíchov.
Následující majitel Pivovarů Staropramen, belgická společnost Inbev, pak v roce 2007 ukončila výrobu také v pivovaru Braník. V polovině roku 2007 Pivovary Staropramen areál v Braníku prodaly. Pozemek o rozloze zhruba 52 000 metrů čtverečních s komplexem 13 budov získala společnost ING Real Estate Development, která oznámila, že v objektu plánuje výstavbu bytů.