V roce 1961, kdy uplynulo 100 let od jeho úmrtí, na Jožu Uprku téměř nikdo nevzpomněl, dnes uchystala Národní galerie ve Valdštejnském paláci unikátní výstavu, kde se představuje na 70 pláten velkého národovce.
Světový, a přesto náš
Joža Uprka se stal spoluzakladatelem spolku Škréta, když studoval v Mnichově spolu s Alfonsem Muchou, Luďkem Maroldem, Antonínem Slavíčkem a slovenským folkloristou a dokumentaristou Pavlem Socháněm. Jeho pobyt v Paříži mu dal rozlet, Uprka uchvacoval barvami, ale zůstal věrný svým námětům. „Představujeme ho jako malíře světového formátu,“ uvedl profesor Milan Knížák, který se podílel na architektonickém řešení výstavy. Připomenul, že je srovnatelný s francouzskými postimpresionisty.
Ostatně mezi jeho přátele patřil i August Rodin a Uprkův obraz Pouť u sv. Antonínka, vystavený na salonu v Paříži, získal i ocenění.
Jeho přátelé
Přebudovaný rodný dům Joži Uprky je fascinující tím, že připomíná moravský folklor, a přesto je moderní. Navrhl ho totiž Dušan Jurkovič. Právě tam vítal své hosty, kromě Rodina i Herberta Masaryka, Zdenku Braunerovou, Leoše Janáška či Vítězslava Nováka, mezi jeho přátele patřil i Hanuš Schweiger či bratři Mrštíkové.
Milovaný umělec
Za svého života měl Uprka několik souborných výstav, byl oceňován především lidmi, kteří tíhli k národovectví. Po roce 1945 byl považován za folkloristu, vytratil se i další rozměr jeho díla, zbožnost. Na jeho rodném Slovácku na něj nikdy nezapomněli a i dnešní výstava se koná díky Nadaci Slovácko, která se soustřeďuje na Uprkovo dílo.
