Majda byla první

Díky tomuto zásahu se podařilo část zničeného nápisu najít. To už za sebou měl Říční oddíl tři roky práce. Vznikl totiž oficiálně 4. června 2003, kdy městští strážníci pokřtili na Císařské louce člun Majda za 650 tisíc korun, který dostali darem od dovozce malých plavidel. Ve výzbroji měli v té době i několik raftů.

Povodně se staly poslední kapkou

„Nový oddíl bude soužit především při hlídkování na březích řeky, a zřejmě se objeví i na Hostivařské přehradě a na Džbánu,“ uvedl tehdy ředitel městské policie Vladimír Kotrouš.

Důležitým úkolem strážníků z říčního oddílu měla být také ochrana břehů řeky před nelegálními skládkami, dohled nad dodržováním lodního provozu, ale i hlídkování na březích, především v kotvištích, zda nejdou vykrádány zakotvené lodi. Činnost říčního oddílu byla rozšířena i na záchranářství. „O nutnosti založit říční oddíl nás přesvědčily především povodně v roce 2002. Tehdy jsme si rafty a čluny museli půjčovat,“ uvedl Vladimír Kotrouš.

Poprvé zasáhli u Karlova mostu

Prvním zásahem říčního oddílu městské policie byla kontrola plavidla, které kotvilo pod Karlovým mostem. Stalo se to jen několik dnů po křtu Majdy. Strážníci tehdy na základě telefonátu jeli prověřit loď, z níž se dělaly sondy do Karlova mostu pro jeho budoucí opravu. Oddíl tehdy sídlil v pronajatých prostorách na Císařské louce.

„Strážníci měli v té době kompletní výcvik, každý z nich měl záchranářský kurs, průkaz vůdce malého plavidla a také potápěčský výcvik,“ uvedl Vladimír Kotrouš. Pro většinu strážníků bylo potápění navíc koníčkem.

Sídlo v Lahovicích

Říční oddíl městské policie dostal v srpnu 2006 k užívání novou budovu. Jde o dům v Lahovicích, který Praha po povodních 2002 vykoupila od majitelů. Lahovice byly tehdy naprosto zničeny a domy tam byly zaplaveny do prvního patra a ty menší až ke střeše. Nový dům se stal sídlem velení říčního oddílu a je v něm umístěno i operační středisko říčního oddílu. Kotviště pro rozšiřující se flotilu říčního oddílu (přibyl člun pro záchranu tonoucích s výklopnou přídí a další člun) zůstalo na Císařské louce.

Dvacet mužů v pohotovosti

V roce 2006 se rozrostl i počet strážníků, a to o dalších deset zkušených mužů. Rozšířila se i působnost oddílu – strážníci kontrolovali už i provoz na Vltavě, vplouvání do nebezpečné blízkosti jezů přes bójky označující konec, a dále kontrolovali i kempy, čistotu břehů i celých vodních ploch (nejen na Vltavě). Jejich práce se rozšířila i na nepovolený rybolov, takže začali sledovat i chovné rybníky. Nyní má poříční útvar celkem 20 členů. Přímo ve službě je vždy 12 strážníků, z toho osm má kvalifikaci potápěč - záchranář.

Potápěči v akci

Na přelomu roku 2006 a 2007 došlo k útoku na sochu Kalvárie na Karlově mostě. Potápěči z říčního oddílu začali pátrat po písmenech, která podle odhadu odborníků skončila ve Vltavě. Svým kolegům přišli na pomoc i potápěči Policie ČR a nakonec se podařilo alespoň část nápisu najít. Práce potápěčů z poříčního oddílu nakonec pokračovaly. Nakonec se během roku 2007 podařilo najít několik unikátních kousků, které unikly předchozím potápěčským expedicím pod Karlovým mostem.

Vznášelo nejen na povodně

V květnu 2007 dostala městská policie vznášedlo, jehož motor má sílu 110 koní a je schopno uvézt 500 kilogramový náklad. „Je určeno k záchraně lidí při povodních, tonoucích na ledu a v dalších krizových situacích v těžko dostupném terénu,“ uvedl při předvádění náměstek primátora Rudolf Blažek.

Pro představu: ze základny říčního oddílu městské policie na Císařské louce může dojet do Tróji za necelých deset minut, protože překonává hravě všechny jezy. U toho nejvyššího na Štvanici pak využije propusti pro lososy. Vznášedlo umí ovládat čtyři strážníci. Může sloužit i hasičům, záchrance a dalším složkám integrovaného záchranného systému v Praze a samozřejmě je i součástí dozoru při různých akcích pořádaných na vodě, od Primátorek po koncerty apod.