Náklady na novou úpravu činily deset milionů korun, řekl mluvčí Technické správy komunikací Praha Tomáš Mrázek. Zvláštní je, že na mostě už delší dobu visí nápis Hoďte sebou, to je jako kdyby někdo čekal, že se tu odehraje nějaká další sebevražda. Nápis je stále v místě, kde ještě nebyly zábrany instalovány.

„Neúspěšní horolezci“

Překonat dokončenou bariéru, která je složena z vysoce kvalitních nerezových plechů, se pokoušeli i horolezci (viz fotogalerie). Nedá se to označit žádným stupněm obtížnosti, prostě bez prostředků to nelze překonat, dokonce jsme na to uzavřeli i sázku, že to někdo z nás přeleze, ale nepodařilo se, uvedl jeden z horolezců.

Na konci září má být hotova druhá etapa, která zahrnuje ochranu Nuselského mostu z boků, tak, aby sebevrazi neručkovali do míst nad Nuselským údolím odkud je sebevražda naprosto jistá.

Šéf bezpečnostní komise Pavel Žďárský uvedl, že ochranu pomocí nerezových plechů si město nechalo patentovat. Když se začalo o nové ochraně psát, začali se o ní zajímat z jiných měst Evropy, uvedl Žďárský.

Zábrany pomohly jen na chvíli

Most byl postaven vroce 1973 na základě vize Stanislava Bechyně, profesora ČVUT, který je považován za zakladatele betonového stavitelství. Profesor Bechyně (1887) plánoval most postavit už ve 30. letech minulého století, kdy se za první republiky uvažovalo o stavbě metra.

Jeho plán se uskutečnil mnohem později. Most posloužil metru i automobilové dopravě, ale stal se Mekkou sebevrahů. Pro bývalý režim to bylo o to nepříjemnější, že nesl název most Klementa Gottwalda, komunistického pohlavára, který vyvolal v 50. letech procesy s nevinnými. Sebevrahů bylo tolik, až se v 80. letech začalo hovořit o tom, že lidi z mostu shazuje tajemná gangsterská parta. Začaly se plánovat i zábrany, ale byly postaveny až na konci roku 1990.

Sebevražedný boom sice ustal, ale poté, co sebevrazi zjistili, že plot lze vcelku bez potíží překonat a nebo se mu vyhnout a vlézt na most z boku, se počet sebevražd na mostě opět začal zvyšovat. V roce 1996 se začalo hovořit o posílení ochrany mostu kvůli sebevraždám. Plot natažený podél mostovky odradila už málokoho.

Statistika asi někde je, ale kde?

Přesně 31. ledna 1996 skočil z mostu údajně dvoustý sebevrah. Tak se uvádí ve statistikách, které ovšem nejsou moc přesné. Dnes už je celá záležitost promlčena a tak lze zveřejnit, že posledním autorem statistiky počtu sebevrahů je zkušený kriminalista a bývalý mluvčí pražské policejní správy major Petr Link. Ten, protože ho novináři neustále bombardovali žádostmi o to, kolikátý sebevrah skočil z mostu, stále trpělivě vysvětloval, že statistika neexistuje, protože se nevede. Navíc most patřil částečně pod místní oddělení sídlící u Zvonařky v Praze 2 a místní oddělení Nusle patřící pod Prahu 4. Jedinou možností, jak zjistit počet sebevrahů by bylo sednout si nad záznamy z archivů a hledat, na což tiskový mluvčí rozhodně neměl čas. Major Link tak vyšel ze svých zkušeností, vlastních poznámek a došel k odhadu asi deset lidí za rok. Vzal v úvahu i to, že na počátku neměli sebevrazi o most tak velký zájem a v lednu 1996 údaj zveřejnil. Je pozoruhodné, že už se nikdo z novinářů nezeptal, jak k cifře přišel. Faktem ovšem je, že byla velmi pravděpodobná. V dnešní době se na mostě pokouší o sebevraždu desítky lidí za rok (loni to bylo 63), ale díky zábranám se většinu podaří zachránit. Loni dokonalo pokus o sebevraždu jen pět lidí. Sebevrahy často zachraňují policisté, hasiči či pracovníci záchranky, ale někdy i náhodní kolemjdoucí.

Statistika, podle všeho velmi přesná, se objevila v novinách pravděpodobně pouze jednou, a to v roce 1990 na konci září. Tehdy některé deníky uváděly, že od otevření nuselského mostu do 1. srpna 1990 zahynulo pod mostem 152 sebevrahů, z toho 102 mužů a 50 žen. Ve zprávě se říká: Ve čtyřiadvaceti případech spáchali sebevraždu občané bydlící mimo území Prahy. Osmnáct vysokoškoláků, středoškoláků a učňů se pošetile rozhodlo ukončit svůj mladý život. Nejmladšímu sebevrahovi bylo patnáct, nejstaršímu dvaaosmdesát roků. Nejvíce skoků z mostu se smutným koncem bylo zaznamenáno v roce 1986 – sedmnáct.

Ve zprávě, která vypadá velmi věrohodně, ale není uveden zdroj. Letos při rozhodování o posílení zábran proti sebevrahům uvedl ředitel pražské záchranky MUDr. Zdeněk Schwarz, že neexistuje spolehlivá statistika, kolik lidí ukončilo na mostě svůj život a většina článků o mostě pak hovoří o více než dvou stovkách lidí.

Zvyšuje se zábradlí

Roku 1996, který po zveřejnění statistik mrtvých, oznámil primátor Jan Koukal, že se v rámci chystané rekonstrukce mostu také zvýší zábrany. Akce měla stát kolem osmi milionů korun. Zábradlí mělo být doplněno zahnutým pevným pletivem, které je srovnatelné s šestou horolezeckou obtížností. Zábrana vysoká necelé tři metry je na mostě dodnes, a faktem je, že snížila počet dokonaných sebevražd.

Zábrany se montovaly od 1. do 29. srpna 1997. Cena ovšem nebyla předpokládaných osm, ale téměř 20 milionů korun. Pozoruhodné je, že zábranu proti sebevrahům dostal o rok později i další most Golden Gate v San Francisku, který byl opleten sítí z ocelových lanek. Bilance mostu, pokud jde o sebevrahy, byla ale do té doby úděsná: 1200 za rok.

Podivné sebevraždy

Fámu z 80. let o partě, která shazuje chodce z mostu pro svoje potěšení, posiloval vždy fakt, že jen málo sebevrahů píše dopis na rozloučenou. Po roce 1989 policie začala tuto fámu prošetřovat, ale nic nezjistila. Faktem je, že se na mostě odehrávaly sebevraždy někdy až kuriózní. Jedna z nejhorších jez roku 1990, kdy z mostu skočila devětadvacetiletá Denisa P. a v náručí měla sedmiletého syna Václava. Šlo o pacientku psychiatrie, nicméně běžně a volně žijící a pracující. Ještě podivnější sebevraždu spáchal pražský policista v roce 1999. Podařilo se mu překonat plot, střelil se do hlavy a padl do Sekaninovy ulice. Podle policejní mluvčí Evy Brožové tak bývaly policista řešil osobní problémy.

Další výjimečnou „sebevraždou“ byl skok temelínského Otesánka, kterého na sklonku 90. let shodili z mostu čtyři horolezci. Přelezli plot, rozvinuli transparent a hodili figurínu do údolí. Poté se konala veselice, kde se podepisovala petice za zastavení výstavby Temelína. Byl na ní přítomen i Martin Bursík, tehdy ve funkci exministra životního prostředí.

Film na mostě

Největší filmovou událostí pro Nuselský most bylo v roce 1993 natáčení filmu Akumulátor 1. Jan Svěrák zabrousil do sci-fi a léčitelství a vznikl nádherný film, který se ve své době stal s rozpočtem 40 milionů korun nejdražším v dějinách české kinematografie. Uprostřed léta nechal Jan Svěrák na dvě noci uzavřít most a natáčel ony působivé scény z filmu, kde létají břevna a prkna, ale i piliny a peří, představující televizní vánici.