Roztržitý starosta
Na nápad pomoci Chrastavě přišel náměstek pražského primátora Pavel Klega se svým přítelem profesorem architektem Martinem Rajnišem. „Přiznám se, že jejich mail o možnosti stavby jsem přehlédl v tom množství dalších, které chodily v době povodní,“ řekl starosta Chrastavy Michael Canov. „Teprve po několika týdnech jsem dělal revizi a přišel jsem na to. Okamžitě jsem odpověděl, ale už jsem moc nedoufal, naštěstí se to vše stalo skutečností.“ Tak během velmi krátké doby vznikl projekt speciálního přepravního zařízení – tzv. transbordéru – přes Lužickou Nisu, který bude ze soukromých zdrojů vybudován v této vodou zničené obci.
Nahradí most a stane se atrakcí
„Zničené mosty ztěžují život obyvatelům celého regionu, proto jsme nabídli Chrastavě pomoc, protože sami máme zkušenost s ničivou povodní z roku 2002. Jedinečnost transbordéru tkví v tom, že jde o nejrychlejší možné řešení,“ uvedl náměstek primátora Pavel Klega. Transbordér je přepravní systém s důmyslným kladkostrojem. Pohon vozíku zajišťují sami cestující taháním za lano. Tento mechanický systém výrazně snižuje poruchovost. Jde o první zařízení tohoto druhu v Čechách, a protože je ve stopě turistické stezky, počítají Chrastavští, že bude i turistickou atrakcí.
Koho využije?
První český transbordér nahradí povodní strženou lávku Andělská Hora v části zvaná Kolonka přes Lužickou Nisu. Na stavbu je potřeba pouhých 26 dní, takže 10. 10. 2010 v 10 hodin a 10 minut bude zahájen zkušební provoz. „Transbordér využijí obyvatelé při cestě na železniční zastávku Machnín-Hrad. Nyní musí chodit velice dlouhou oklikou, navíc mohou použít i kolo,“ řekl starosta Canov.
Inspirace z Německa
Profesor Martin Rajnyš k transbordéru řekl: „Inspiroval jsem se stavbou profesora Mirko Bauma, který podobný transbordér vybudoval v Porúří na říčce Niers v roce 2003. Je to Čech a spolu jsme i studovali. Chrastavský transbordér bude ale dřevěný, zatímco ten postavený v Německu je kovový,“ vysvětlil Martin Rajniš. V Německu na něj měli 70 000 euro, v Chrastavě díky darům různých podniků, ale třeba i Pavla Klegy a jeho manželky stačilo 600 tisíc korun. „Dřevěná konstrukce je levnější, souzní lépe s okolní přírodou. Přestože je ze dřeva, vydrží i čtyřicet let,“ řekl Martin Rajniš, který se zřekl autorského honoráře.
Pro Prahu jako stvořený
Transbordér může překonat vodní tok, skalnatou strž apod. Profesor Rajnyš vidí možnost využití transbordérů v Praze. „Třeba na Císařské louce místo přívozu, ale i jinde.“ Podle Pavla Klegy by se toto zařízení mohlo stát atraktivní třeba i na cyklostezkách, ale i v parcích jako překonání vodního toku. „Určitě je to skvělá inspirace a rychlé a levné řešení,“ dodal Pavel Klega.
