Žijí mezi námi i :

  • lidé po úrazech dočasně handicapovaní
  • lidé po úrazech s trvalými následky
  • lidé s postižením (na  invalidním vozíčku, nevidomí a slabozrací, neslyšící)

Ale jsou tu ostatně také ti, kteří mají omezení, o kterých se většinou ve spojení s bariérami nemluví:

  • rodiče s dětmi v předškolním i školním věku
  • děti hyperaktivní
  • senioři

S těmi všemi se střetáváme na ulici, v metru, tramvaji, ale i na úřadech, v kině, v divadle nebo při nedělní procházce ve Stromovce či na Petříně. Je to pro nás všední realita, žijeme s nimi a oni s námi. 
Co o nich víme a jak se žije těmto spoluobčanům s námi?
Ne všichni asi víme, že:

  • dnes 10 % populace má zdravotní postižení
  • 25 %  Evropanů má v rodině jednoho člověka se zdravotním postižením
  • až 33 % lidí s postižením nikdy nebylo v zahraničí
  • lidé s postižením jsou 2x až 3x častěji nezaměstnaní než lidé zdraví
  • až 50 % lidí s postižením se nikdy nezapojilo ve volnočasových a sportovních aktivitách

Je zřejmé, že:

  • úmrtnostní poměry se zlepšují – obyvatelstvo stárne
  • podíl osob nad 65 let věku do roku 2050 se předpokládá dvakrát vyšší než dnes (tj. 1/3 populace)

Drtivá většina z nás se stane či už je i rodičem. Co je naší první reakcí, když spatříme maminku s kočárkem u schodů do metra či před tramvají na zastávce…? Nabídneme jí spontánně pomoc, či raději upřeme zrak jinam s tím, že se snad najde někdo, kdo se nebude stydět pomoci matce s dítětem…?
Na tyto a mnohé jiné otázky se snaží najít odpovědi Praha bezbariérová a otevřená. Tímto vás vítáme na jejím webu, ať jste rodič hyperaktivního dítěte, senior, člověk s handicapem, či zdravý člověk plný síly.

Co je to přístupnost

Přístupnost (bezbariérovost) města umožňuje lidem s postižením, rodinám s malými dětmi či seniorům plnohodnotnou účast na společenském životě a napomáhá využití všech zdrojů společnosti. Jedná se o tak základní potřeby každého jedince, jako jsou dostat se do zaměstnání, školy, na úřad, k lékaři, moci navštívit své blízké a přátele či se zapojit do volnočasových aktivit.

Přístupnost není něco zvláštního, co se buduje ve městě navíc, ale je přirozená a prospívá všem. Můžeme ji vidět a pojímat z několika úhlů pohledu. Je barometrem kvality společnosti a podmínkou udržitelného rozvoje. Přístupnost činí lidi šťastnými, protože pomáhá lepšímu zvládání každodenních činností.

Přístupnost:

  • umožňuje účast (na společenském životě)
  • je barometrem kvality společnosti
  • je podmínkou udržitelného rozvoje
  • napomáhá využití všech zdrojů společnosti
  • činí lidi šťastnými
  • pomáhá lepšímu zvládání každodenních činností – ve vnitřním i vnějším prostoru
  • je uskutečněním myšlenky celoživotní účasti na životě společnosti
  • je přirozená a prospívá všem

Přístupnost není:

  • něco zvláštního/navíc
  • pouhé odstranění překážek pro osoby s fyzickým postižením. Existují i překážky bránící lidem dobře vidět a slyšet, nebo i rozumět. 

Dopravní bariéry

  • Přístup k dopravě je pro lidi s postižením v EU smíšený a nepředvídatelný
  • Tato nesrovnatelnost je skutečnou bariérou pro lidi s postižením, když uvažují o zaměstnání či školení mimo svůj domov
  • Doprava lidí s postižením, která je separovaná od veřejné dopravy nedává stejnou možnost volby či svobody pohybu
  • Bariéry mohou být fyzické, subjektivní či plynou z nedostatečné informovanosti/komunikace
  • Přístupná doprava umožňuje nezávislé cestování, které otevírá možnosti lidem s postižením být, kde ještě nebyli
  • Přístupná doprava je bonusem všem obyvatelům měst, ne jen lidem s postižením
  • Když je služba spolehlivá či bezpečná a předvídatelná – lidé s postižením ji budou využívat

Cíl hlavního města

  • Přispět k rozvoji inkluzivních městských dopravních systémů s lepší přístupností všem obyvatelům
  • Lidé s postižením mohou mít přístup k výhodám života a práce
  • Praha může mít užitek ze schopností a talentu lidí s postižením, kteří mohou cestovat do práce či za vzděláním a účastnit se volnočasových aktivit

V roce 2009 na základě výzvy několika občanských sdružení a jednotlivců vznikla pracovní skupina(PS) pro Prahu bezbariérovou a otevřenou, která byla poradním orgánem ředitele magistrátu hl. m. Prahy. PS měla své výsledky, ale chtělo to se posunout o kousek dál v rámci možností vyjednávání. To se změnilo v roce 2013, kdy se nám podařilo oslovit pana radního Pařízka s nápadem transformovat PS v Komisi rady hl. m. Prahy, kde by byl předsedou jako člen zastupitelstva hl. m. Prahy.

Povedlo se a od března 2013 má hl. m. stálou Komisi Rady HMP pro Prahu bezbariérovou a otevřenou. První velký a nelehký úkol si dali sami členové komise a to vytvořit Koncepci odstraňování bariér ve veřejné hromadné dopravě v Praze jakožto první takovýto dokument vytvořený od roku 1989. V současné době probíhá schvalování dokumentu na úrovni hl. m. Prahy, až projde schválením bude zde umístěn k náhledu i ke stažení.

Praha hl. m. respektive jím řízené organizace jako Dopravní podnik hl. m. Prahy, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, ROPID a jiné v minulosti řešili záležitosti týkající se bezbariérovosti v rámci svých vnitřních opatření a finančních prostředků. Do této doby neměla Praha ani část rozpočtu vyhrazenou čistě na použití v oblasti bezbariérovosti. To se také změnilo a to tím, že letošní rozpočet obsahuje položku finančních prostředků určenou k využití na bezbariérovost a to v částce 45 mil. Kč. Zde je potřeba upozornit, že stále platí co je uvedeno výše, tedy že jednotlivé organizace mají zároveň své vlastní rozpočty a položky přímo určené na bezbariérovost a uvedená částka nejsou jediné prostředky určené na bezbariérovost.

Ptejte se na projekt Praha bezbariérová






Údaje označené hvězdičkou () jsou povinné.