Před 80 lety, 23. ledna 1932, se za přítomnosti tehdejšího pražského primátora Karla Baxy konalo jeho slavnostní otevření. Vlastní zpopelňování bylo ve strašnickém krematoriu zahájeno 4. dubna.
O stavbě prvního krematoria v Praze rozhodli zastupitelé v roce 1920. Pro zásadní odpor katolické církve ale muselo být postaveno výlučně na pozemcích obecních. K přestavbě na krematorium byla vybrána neorenesanční obřadní budova na Olšanech, která byla určena k pohřbům osob jiného vyznání než římskokatolického. Stavbu realizoval František Xaver Nevole a sloužit svému účelu začala 23. listopadu 1921.
Koncem 20. let provizorní krematorium na Olšanech již kapacitně nestačilo a bylo nutné vybudovat krematorium větší a modernější, které by lépe odpovídalo hygienickým požadavkům. O jeho umístění se vedly obšírné diskuze, nakonec byl vybrán pozemek ve Strašnicích přiléhající k Vinohradskému hřbitovu.
Ve vypsané architektonické soutěži zvítězil se svým návrhem architekt Alois Mezera, žák hradního architekta Josipa Plečnika. Velkorysý areál krematoria s hlavní budovou, arkádami, vrátnicí, správní budovou a pohřebištěm, navržený v konstruktivistickém duchu, vznikal v letech 1929 až 1931.
Základem celé dispozice krematoria je Velká obřadní síň o celkové ploše 450 metrů čtverečních a výšce 16 metrů. Menší obřady se konají v Malé (Baxově) obřadní síni. Krematorium je svou rozlohou podle informací správy krematoria největší v Evropě. Vlastníkem je hlavní město Praha a provoz zajišťuje Pohřební ústav hlavního města. Od roku 1958 je strašnické krematorium kulturní památkou.
Více o strašnickém krematoriu na adrese www.pohrustav.cz/krematorium-strasnice.html
