Alkohol – stále problémy

Narkomanů, kteří se koncentrují z nejrůznějších důvodů v hlavním městě (hlavně jde o vyšší anonymitu při získávání drog), je podle odhadů odborníků v celé ČR asi 30 tisíc. Šokujícím zjištěním je ale odhad lidí závislých na alkoholu. Podle primáře oddělení léčby závislostí VFN Petra Popova odhady uvádějí, že asi deset procent dospělé populace má problémy s alkoholem. Znamená to, že 700 tisícům lidí vadí alkohol v mezilidských vztazích v práci, v rodině a kdekoli jinde.

Antabus základ úspěchu

„Navazujeme na tradici někdejšího protialkoholního oddělení, které založil docent Skála, který byl lékařem psychiatrické kliniky,“ uvedl primář Popov. Docent Skála se už od konce 40. let vždy snažil  využívat všech metod pro léčbu závislostí, jako jeden z prvních  v republice spolu s kolegy z Plzně zavedl apomorfinovou léčbu (laiky známý antabus), při které se aplikuje látka, která vyvolá dávivý reflex a zvracení, takže pacient si vytváří  podmíněný reflex na setkání s jeho oblíbenou návykovou látkou. Objevily se i nové druhy léčby.

I za socialismu se fetovalo

Docent Skála nepatřil právě k oblíbeným lékařům. Zbavoval sice lidi závislosti na alkoholu, ale zároveň se zasadil i o vznik dalšího oddělení, a to pro léčbu drogových závislostí. Tak zbořil oficiální mýtus o tom, že v rozvinuté socialistické společnosti drogy neexistují.

„Díky Skálovu přístupu bylo možné léčit pacienty komplexně, tedy nepoužívat jen jeden druh léčby, ale ušít pacientovi léčbu na míru, mám na mysli to, že závislost je vlastně  bio-psycho-sociální onemocnění. Postupně se pak léčba dostala i k způsobu komunitnímu.

Sedm oddělení pro závislosti

Léčba ze závislosti na návykových látkách (alkoholu, drogách, lécích apod.)  přináší v počátku velmi podobné odvykací stavy. Jsou dokonce podobné jako u odvykání u patologického hráčství, které jde většinou opět v kombinaci s nějakou látkovou závislostí.  Tyto stavy a poruchy chování u pacientů si nakonec historicky vyžádaly rozšíření původních kapacit. Dnes má tedy léčba závislostí sedm oddělení (čtyři ambulantní a tři lůžková) a jedno z  lůžkových je  právě detoxikační. Navíc připravuje VFN i lékaře pro tyto obory.

Detox jako branka k cestě z pekla

Detoxikace se pojí se stavem, kterému se lidově říká absťák. Jde tedy o vysazení drogy či jiné návykové látky. „S abstinenčním syndromem je konfrontován prakticky každý, kdo je závislý, a i když jsou někdy schopni lidé tento stav zvládnout sami, někdy se stává, že tento stav je tak výrazný, závažný, až život ohrožující, že člověk hledá lékařskou péči,“ řekl primář Popov. A od toho je tu detoxikační oddělení.

Po detoxu se lze rozhodnout

Dříve se brali na detox lidé, kteří mají zajištěnu další léčbu, dnes panuje takový názor, že i ten, kdo sem přijde, se může vydat na cestu odvykání. „Dříve jsme nepřijímali pacienty, kteří nechtěli  pokračovat v léčbě, nyní děláme i to, protože jsme zjistili, že sama detoxikace má svůj smysl nejen z hlediska řešení akutní situace, ale i z pohledu dlouhodobé perspektivy.  Často je to impulz k tomu, jak zahájit řešení problému,“ řekl primář Popov.

Záchytka ukázala na problémy

Detox ve VFN začal svou činnost v roce 1993, kdy u Apolináře skončila  činnost  záchytky (u Apolináře od roku 1951).  Docent Skála tu nabízel pomoc osobám, které jsou skutečně závislé, a ani ne tak těm lidem, kteří to přehnali s nějakou oslavou. Ostatně i z toho důvodu byla záchytka zdravotnickým, a ne policejním, zařízením. Ostatně krátce po vystřízlivění se už u lidí závislých na alkoholu objevovaly abstinenční příznaky. Původně se léčila závislost přímo na místě, ale nebylo to dobré, z ulice přicházeli noví pacienti a léčba předchozích pacientů byla narušována. Tak byla oddělena záchytka a lůžková oddělení pro alkoholiky. Od roku 1996 funguje detox jako uzavřené oddělení.

Pěti tisíc pacientů dobře, nebo špatně?

Jak se vůbec dívat na to, že detoxem u Apolináře už prošlo pět tisíc pacientů?

„Je to bezesporu dobrá zpráva,“ řekl primář Popov. Tím nehodnotil množství narkomanů a jinak závislých lidí, ale to, že je detox velmi potřebnou službou. Ostatně ne vždy je možné nastoupit ihned, i když jsou v Praze další dvě místa – Nemocnice pod Petřínem (pro mladistvé a děti) a Bohnice.

Kdo se tu léčí

Největší množství pacientů, kteří procházejí detoxem u Apolináře, jsou narkomani závislí na drogách (opioidech),  těch je 49 procent, dalších 37 procent tvoří alkoholici a zbytek tvoří ostatní závislosti. Poměr mužů a žen je podle něj zhruba dvě ku jedné, ale u některých závislostí, jako například u lékových, je počet žen výrazně vyšší a překračuje vysoko 50 procent.

Chybějí ambulance

Pokud jde o detoxy a lůžková oddělení, je obecně v Praze těchto zařízení relativně dost. Co ale chybí, jsou ambulantní pracoviště. Je to bolest celé republiky. Právě to může být příčinou toho, že zřejmě narostl počet alkoholiků, protože léčbě unikají. „Drogy s sebou nesou některé nemoci, především žloutenku typu C (kupodivu ne AIDS), alkohol pak další,“ upozornil primář Popov.

Jak vypadá léčba na detoxu:

Je dobrovolná (lze ji kdykoli přerušit). Používají se farmaka, psychoterapie, motivační rozhovory. Předčasně ukončí detoxikaci 29 procent pacientů. Podíl prvoléčby a opakované léčby je 3:2.

Drogy, od nichž byli pacienti u Apolináře detoxikováni    

hlavní návyková látka podíl (v procentech) poměr mužů a žen (v procentech)
Opioidy 49 70:30
Alkohol 37 55:45
psychostimulancia 10 60:40
sedativa a hypnotika 3 40:60
THC (obsaženo v marihuaně) 1 80:20

(Výjimečné případy, kokain, organická rozpouštědla, taneční drogy)

Zdroj: VFN – Petr Popov