V Praze žilo v době sčítání 1 272 690 lidí. Je to o 104 tisíce více, než tomu bylo v době předposledního sčítání v roce 2001.
Přibylo hodně cizinců
Na růstu počtu obyvatel se podílejí hlavně cizinci, kteří tvoří už 14 procent obyvatel. Jde hlavně o Ukrajince, Rusy a Slováky. Faktem také je, že lidé žijící v Praze se hodně stěhují mimo město do středočeského regionu, takže počet dětí proti minulému sčítání vzrostl jen o 3,5 procenta.
Nejstarší město
Praha je také „nejstarším“ regionem, kde na 100 lidí ve věku nad 64 let připadá 77 dětí do 15 let. Praha má tak nejnižší podíl dětí ze všech regionů. „Je to dáno například tím, že je tu hodně seniorů, kteří stále pracují a zůstávají ve městě, naopak rodiny s dětmi anebo mladí lidé, kteří chtějí rodinu založit, bydlí často mimo město,“ uvedla vedoucí pražské části sčítání Eva Vojtová.
Nejvzdělanější město
Praha je také tradičně nejvzdělanějším městem, žije tu nejvíce vysokoškolsky vzdělaných lidí - téměř 25 procent, dalších 34,5 procenta má střední vzdělání s maturitou. Negramotných je podle statistik asi 0,3 obyvatel. „Jde o ne zcela definitivní výsledek, podrobnosti v tomto ohledu budou známy po definitivním rozboru,“ uvedla Vojtová.
Spousta mužů na ženění
Výsledky sčítání ukazují i na to, jak je to se závazky obyvatel. Nejvíce je v Praze mužů svobodných vhodných na ženění. Je to 44 procent všech mužů. Žen je svobodných 36 procent, bohužel Praha drží také prvenství, pokud jde o rozvody. „Model pražské rodiny se zatím nedá přesně podle dosud zpracovaných výsledků sčítání určit, zcela jasno bude až po dopracování detailů o domácnostech,“ upozornila Vojtová. V Praze také v okamžiku sčítání žilo zhruba 69 500 vdov a přes 14 100 vdovců.