„V Praze nevznikl koncertní sál pro klasickou hudbu více než 100 let a z dlouhodobé analýzy vyplývá, že Praze chybí dostatečně velký soudobý koncertní sál s výbornou přirozenou akustikou pro symfonickou hudbu. Dvořákova síň Rudolfina z roku 1885 a Smetanova síň Obecního domu z roku 1911 neodpovídají soudobým akustickým, kapacitním ani provozním požadavkům. Kapacita nového sálu by měla být alespoň 1 800 sedadel. Měl by být impulsem pro rozvoj celé oblasti,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová.
Prověřovací studie zpracovaly ateliéry D3A a Pelčák a partner architekti. Jsou dílčím podkladem pro zpracování územní studie, která určí budoucí podobu celé čtvrti, včetně lokality Vltavská. Podklady pro další postup vznikaly ve spolupráci se Spolkem pro výstavbu koncertního sálu v Praze, Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy, architekty a specialisty na akustiku.
Dalším krokem bude zadání studie proveditelnosti, která prověří ekonomická a technická hlediska – investiční a provozní náklady a různé scénáře např. možné varianty správy, vlastnictví a financování objektu, možné kapacity a rozsah doplňkových provozů umístěných v nové budově koncertního sálu – a bude podkladem pro stavební program. V případě shody na dopravním a urbanistickém řešení okolního území včetně závazného rozhodnutí bude soutěž vyhlášena v první polovině roku 2019.
„Díky plánům na stavbu koncertního sálu celé území získává vizi. Nová koncertní hala může nastartovat revitalizaci území Bubny – Zátory, kterým se v současnosti také usilovně zabýváme. Prověřovací studie zjistila, co zmíněné území umožnuje. Kudy je například možné vést dopravu na povrchu i pod ním, jak je možné přistupovat k řece a jak se chovat vůči stávající infrastruktuře a zástavbě,“ řekl Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.
