„O nutnosti Magistrálu polidštit se mluví již mnoho let. Jsem ráda, že jsme tomuto cíli zase o krok blíž,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. „Důležitou kvalitou návrhu je to, že jejich vize nepočítá s žádným radikálním omezováním automobilové dopravy – klíčem k proměně je zlepšení přilehlých veřejných prostranství.“

Architekti z Kodaně se zabývali tříkilometrovým úsekem Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna zde protíná hustě obydlené čtvrti centra města a míjí mnoho významných institucí: Národní muzeum, Státní operu či Muzeum hlavního města Prahy.

„Magistrála by se měla stát živým městským bulvárem s širokými chodníky, aktivním parterem a stromořadím. Víme, že k tomu povede ještě dlouhá cesta, ale díky Gehl Architects víme, od čeho začít a jak postupně budovat konsenzus o budoucí podobě Magistrály,“ uvedla náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská.

Historie a současnost

Současná podoba Magistrály existuje docela krátkou dobu. V průběhu historie se tato oblast mnohokrát proměnila. Středověké hradby vystřídalo barokní opevnění, zbořené v polovině 19. století. Na jejich místě začaly vznikat parky a velké kulturní instituce, na které v hustě zastavěném historickém jádru nebyl prostor. Lidé tehdy chodili hlavně pěšky, rozvíjela se železnice a začaly jezdit první tramvaje; automobilismus byl tehdy v plenkách. Až v 70. letech 20. století pak město proťala dálnice. Ve své době ochránila nejcennější historické centrum města od automobilové dopravy, zlepšila obslužnost a podpořila ekonomický rozvoj města. Za půl století její existence se však ukázaly i její negativní dopady. Nejde jen o hluk a o znečištěné prostředí: přejít Magistrálu napříč znamená velké zacházky, dlouhé čekání u hlučné silnice na krátkou zelenou, anebo návštěvu nepříjemných podchodů. Nejlukrativnější centrální lokality města navíc zabírají příjezdové komunikace a nájezdové rampy, případně zanedbaná a nepříjemná místa pod Magistrálou.

Leckterá světová metropole má svou „magistrálu“. Důraz se ovšem dnes přesouvá na zdraví obyvatel, schopnost čelit klimatickým změnám a přehřívání měst, bezpečnost chodců a s ní spojenou péči o veřejná prostranství. Ke stejným důrazům se přihlásila i Praha. Vize magistrály je tedy vize živé městské třídy, která propojuje kvalitní náměstí a parky a nabízí vyvážený prostor pro všechny druhy dopravy.

„Na Magistrálu je potřeba se dívat ze tří úhlů pohledu: prostředí, lidé a mobilita,“ říká architektka Henriette Vamberg, výkonná ředitelka Gehl Architects a šéfka projektu. „Debata o silničních tazích, jako je Magistrála, se často zužuje jen na její dopravní význam. Je ale potřeba brát v potaz i další aspekty.“

Příloha: