Rostislav Švácha, historik a teoretik umění a architektury: Já skoro pokládám za nemožné a neuvěřitelné, že by tak významné dílo nebylo památkově chráněné.
Marie Veselá, reportér: Rostislav Švácha je historik a teoretik umění a architektury. Libeňský most je podle něj cenná a jedinečná stavba.
Rostislav Švácha, historik a teoretik umění a architektury: Libeňský most je výjimečný hlavně účastí vynikajícího architekta Pavla Janáka, jednoho z nejlepších, kterého jsme ve 20. století měli. Nezanedbatelný je ale i podíl vynikajícího konstruktéra Františka Mencla a ten soulad mezi tím konstrukčním a architektonickým pojetím.
Marie Veselá, reportér: Jejich společné dílo začali dělníci stavět v roce 1924. Hotovo měli o 4 roky později. Libeňský most se otevírá v roce 1928 při příležitosti desátého výročí vzniku Československa.
Rostislav Švácha, historik a teoretik umění a architektury: Z technologického hlediska je zajímavé, že ta klenutá část se stavěla na suchu, protože Vltava tamtudy netekla. Oni potom teprve přemístili. Vynikající architekt, navíc dílo, které bylo známé i v zahraničí už v době svého postavení. Třeba my jsme ho našli v knize německého historika moderní architektury Platze. To se jmenovalo Propilen der Kunstgeschichte, a tam jsme už asi v roce 1930 našli ten most. Čili bylo to dílo i mezinárodně známé a uznávané.
Marie Veselá, reportér: Libeňský most je ve skutečnosti soumostí. Jeho nejvzácnější část je podle Šváchy ta poblíž Holešovic.
Rostislav Švácha, historik a teoretik umění a architektury: Tady jde o tu klenutou část mostu poblíž Holešovic. Nám nejde o to, abychom chránili ty náspy nebo ty novější přejezdy směrem do Libně. Nám jde o tu klenutou část, na které se ten Janákův podíl projevil. Ten most je postavený neobvyklou technologií dusaného betonu, která má sama o sobě hodně masivní hmotný výsledek a Janák tou svou úpravou výborně vystihnul ten konstrukční záměr, že i ta jeho úprava je taková robustní, hmotná, masivní. Výborně to odpovídá té použité technologii.
Marie Veselá, reportér: Libeňský most je podle Šváchy jedinečný. Nápadně se mu v metropoli ale podobá ještě jeden další.
Rostislav Švácha, historik a teoretik umění a architektury: Ta dvojice Pavel Janák a František Mencl předtím vyprojektovala i Hlávkův most, který se mimochodem v 60. letech rozšiřoval, a oni tehdy při tom rozšíření přesně okopírovali tu Janákovu architekturu. Možná, že i to by mohl být takový podnět k tomu, jak přemýšlet o rekonstrukci Libeňského mostu. Ten most se prakticky od doby svého dokončení vůbec neopravoval. Je pravda, že je zchátralý a že potřebuje rekonstrukci, ale ta rekonstrukce se dá provést kultivovaně a s ohledem na jeho vysokou architektonickou hodnotu.
Marie Veselá, reportér: Zatímco pro Rostislava Šváchu je téměř nepředstavitelná demolice mostu, pro náměstka primátorky Petra Dolínka z ČSSD je zase skoro nereálné ten současný nechat opravit.
Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Je to komplikovaná věc a musíme si uvědomit, že ten most musí sloužit jak pro tramvaje, tak pro pěší, tak pro auta a v případě nějaké krize musí sloužit velmi efektivně, a to si myslím, že zaručí pouze nový most. Navíc ten most musí sloužit dalších 100 až 200 let, a ne abychom ho za nějakých 25 let museli celý kompletně opravovat. Navíc v posudcích je jasně řečeno, že v pilířích stávajícího mostu probíhají procesy, které jsou nezastavitelné, je ta nějaká síranová koroze a podobné věci, a tyto procesy se sice dají zpomalit, ale ne zastavit. To znamená, že v tuto chvíli by jednou stejně ty pilíře musely být zbourány. Proto já říkám, pojďme do jisté investice nového pro Prahu velmi přínosného mostu.
Marie Veselá, reportér: Pro Prahu postavit nový most bude podle Dolínka levnější než opravit ten původní. Podle odborníků z Kloknerova ústavu by stavba i komplexní rekonstrukce vyšly na obdobnou částku, a to na 550 až 600 milionů korun.
Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: V případě, že by došlo k výstavbě nového mostu, máme zde výhodu, že na to máme právoplatná stavební povolení, takže bychom mohli dokončit výběrové řízení, které je 2 roky pozastaveno. Tam už máme za sebou první kolo kvalifikací, takže ti, co prošli prvním kolem, by v druhém kole dostali šanci podat cenovou nabídku na celé dílo, a mohli bychom ještě letos vybrat zhotovitele a ten by mohl případně převzít most a začít příští rok opravovat. Samotné práce by mohly trvat 2 až 2,5 roku, ale rozhodně je tam nějaký jasný horizont. V případě opravy mostu bychom museli teprve nyní začít na základě výsledků Kloknerova ústavu soutěžit projektanta, který nám vytvoří projekt opravy. Dál bychom museli žádat o stavební povolení a máme před sebou několikaletou anabázi, abychom mohli most začít opravovat. Do té doby by běžely záchranné práce, to znamená, postupné podpírání těch krizových míst mostu, třeba sejmutí a nahrazení některých lamp, které jsou v havarijním stavu, nebo sejmutí částí mostu, které by mohly hrozit odpadnutím a podobně. Ale po tu dobu 4 až 5 let bychom nějak významně nemohli ten most jako takový kompletně opravit, což si myslím, že je nepříjemné, abychom to, co naši předchůdci zanedbali, roztáhli ještě do dalších mnoho let.
Marie Veselá, reportér: Vy jste říkal „co předchůdci zanedbali“... Ono totiž zastupitelstvo už v roce 2016 schválilo ty opravy mostu. Máme 2018, tak jak to, že není nic opraveno?
Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Máme dva druhy oprav. Ono se říká oprava, ale je to složitější. Běžné opravy tam probíhaly a probíhají. Byly odstraněny náletové dřeviny a tráva a další věci ze schodů a z částí mostu, kde za ty roky, když se most pořádně neudržoval, se začaly objevovat... Opravily se chodníky, vozovka, byly provedeny částečně elektroinstalace u lamp a podobně. To znamená, ta běžná dennodenní oprava tam samozřejmě probíhala. A ta velká oprava je tak zásadní, je to zásah do mostní konstrukce a do dalších věcí, že nemůže proběhnout jenom tak. Ta musí proběhnout na základě stavebního povolení. Na to musíme mít projekt a ten mohl být zpracován v případě, že máme podklady, aby se vědělo, co všechno se má opravit. To nám řekl Kloknerův ústav letos. Takže my jsme v zásadě všechny ty kroky pro to dělali ty 2 roky. Ministerstvo kultury, když zjistilo, že děláme tak zásadní posudek o stavu mostu, tak se odkázal na něj – že na něj čekalo, aby podle něj rozhodlo. Takže ministerstvo asi ve stejnou chvíli, kdy jsme dostali posudek, ho dostalo také, a rozhodovalo, a my jsme v tomto případě nezanedbali nic na té přípravě, protože veškeré podklady, které pro nás Kloknerův ústav připravil, právě byly mířeny na to, aby na základě toho mohl vzniknout projekt opravy mostu. Takže my jsme to ty 2 roky velmi zodpovědně odpracovali.
Marie Veselá, reportér: Jiný názor má ale na pražském magistrátu opozice. Podle zastupitelů z Pirátské strany za uzavření Libeňského mostu může právě nečinnost Dolínka a dlouhodobě zanedbaná údržba mostu ze strany Technické správy komunikací. Piráti proto náměstka primátorky na začátku února vyzvali, aby ze své funkce odstoupil. Opoziční ODS a TOP 09 kritizovaly kvůli Libeňskému mostu celé vedení Prahy. Ale teď se vraťme k řešení současné situace mostu: Podle Dolínka má funkční dopravní tepna přednost před architektonickou hodnotou stavby. Nový most by ale mohl alespoň částečně odkazovat na ten původní.
Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: To znamená, abychom tam respektovali třeba lampy, zábradlí, ty schodiště vedle mostu. Myslím si, že se můžeme třeba inspirovat na Prašném mostě, kde ten most, který vede od Svatovítské, od Dejvické k Pražskému hradu, je nový. Když se tam dělala Blanka, tak se udělal nový most, nicméně ta zábradlí respektují podobu z minulosti. Takže takto obdobně by se dalo postupovat.
Marie Veselá, reportér: Ministerstvo kultury ve svém doporučilo Praze vybudovat repliku mostu. Pokud se zastupitelé rozhodnou výstavbu toho nového, představí jim Petr Dolínek kromě kopie ještě jednu variantu.
Petr Dolínek, náměstek pražské primátorky pro dopravu, ČSSD: Buď můžeme dělat tu repliku, nebo můžeme mít více odvahy, vzít dobrého architekta a on může postavit most opět časový, to znamená most, který bude širší o 4 až 5 metrů, ale ne kvůli autům, ale kvůli tomu, aby na tom mostě byl samostatný chodník, samostatný pruh pro cyklisty, je to opravdu místo, kde cyklisté jsou propojeni jako jedno z nejlepších míst v Praze, jeden pruh pro automobily, pruh pro tramvaje a na opačné straně zrcadlově automobily, cyklisté, pěší. Ten most může mít prvky, kde budeme odkazovat na to původní dílo. Lampy určitě mohou být stejné, de facto replika, zábradlí může být stejné, pilíře mohou odkazovat na stejný tvar, i ty schodiště, které jsou na okraji mostu, by mohly mít stejný tvar. My tam můžeme i u nového mostu, který nebude stoprocentní replikou, na řady detailů nebo i velkých prvků odkázat nebo i zopakovat tu genialitu toho předchozího architekta.
Marie Veselá, reportér: Klíčové rozhodnutí o osudu Libeňského mostu padne nejspíš v březnu. Zastupitelé rozhodnou, jestli po 90 letech jeho existence pošlou stavbu k zemi a postaví místo ní most nový, nebo jestli opraví ten současný, který je ale v havarijním stavu.