Praha se aktuálně potýká s problémem nedostatku bytů a jejich vysokou cenou. Tento problém se dotýká především bytů nájemních - pro mladé lidi, začínající rodiny a staré lidi. Proto musíme hledat cesty, jak tuto situaci zlepšit. Při tom se můžeme inspirovat vzahraničí - Vídní, Mnichovem nebo Amsterdamem – tato města jsou aktivními developery, ovlivňují cenu i dostupnost bydlení a jsou sebevědomá při jednání s developery.

Ta podstatná řešení popisuje studie “Musí být bydlení drahé?”, kterou zpracovala Odborná sekce pro územní rozvoj strany Zelených. Jedním z hlavních problémů je podle ní rozdíl mezi nákladovou a tržní cenou bytů. Ta je především výsledkem koncentrace pracovních příležitostí, prostorově omezená možnost výstavby. Stavebnictví má navíc z povahy věci pomalou reakci – projektová a inženýrská příprava staveb trvá dlouho. Praha navíc posledních 10 let nestavěla žádné obecní byty.

Zelení mají řešení

Pro lepší dostupnost bydlení v Praze mají přitom Zelení jasnou strategii. Stojí na několika základních krocích – např. na jasné dohodě s developery při výstavbě bytů pro dostupné nájemní bydlení, vyčlenění části bytového fondu pro startovací bydlení a pro lidi s tělesným handicapem. Kromě opravy prázdných bytů, které jsou ve vlastnictví města a městských částí navrhneme také dotační program pro majitele dlouhodobě prázdných budov. Regulací AirBnB můžeme do roku 2022 vrátit 5000 bytů z do režimu rezidenčního bydlení.

Města, která nás mohou inspirovat

Aktivní přístup k této problematice má např. Vídeň. Město kontroluje 26 % bytového fondu a 78 % obyvatel Vídně žije v nájmu. Nižší nájemné v obecním bytech sráží ceny bydlení i v bytech komerčních. Průměrné nájemné je tak jen nepatrně vyšší než v Praze, přitom průměrné příjmy jsou dvaapůlkrát vyšší.

Město Amsterdam aktivně řídí městský development a stanovuje pravidla trhu. Město vlastní 80 % rozlohy svého území a u velkých rozvojových projektů určuje pravidlo 40 % dostupné bydlení, 40 % sociální bydlení, 40 % tržní bydlení. Z celkových 430 000 bytů má 210 000 městský regulovaný nájem, neboť jde o byty poskytované neziskovými organizacemi.

Mnichov zase razí model „sociálně spravedlivého využívání půdy” – má stanovené poplatky za výstavbu na občanskou vybavenost (školy, školky, jesle) a povinný podíl 30 % dostupného bydlení u velkých soukromých projektů. Nástroje odpovídají českému regulačnímu plánu a plánovací smlouvě. Mnichov zároveň podporuje družstva a jiné neziskové formy bydlení.

10 kroků k dostupnému bydlení

Naše opatření pro dostupnější bydlení v Praze bych shrnula do následujících 10 kroků:

- Zahájit každý rok výstavbu min. 1 000 obecních bytů (ve spolupráci s městskými částmi)

- Každý rok opravit a obsadit min. 1 000 prázdných bytů ve vlastnictví HMP / MČ (audit technického stavu bytových domů nutný)

- Dotační program pro opravu prázdných domů v soukromém vlastnictví

- Do roku 2022 vrátit min. 5 000 bytů z AirBnB do režimu rezidenčního bydlení

- V roce 2019 zveřejnit připravovanou mapu cen nájemného jako pomoc lidem, kteří uzavírají nájemní smlouvu

- Poradenství a osvěta v oblasti bydlení (např. infocentrum k družstevnímu bydlení)

- Uzavřít dohody se soukromými developery na prodej 20 % kapacit větších rezidenčních projektů (nad 100 bytů) – vzorové smlouvy a mechanismy dohody jsou již v přípravě

- Vytipovat další obecní pozemky pro novou obecní bytovou výstavbu a realizovat odkup vytipovaných pozemků

- Vyčlenění části obecního bytového fondu pro účely dostupného startovacího bydlení

- Další rozvíjení projektu ústupového seniorského bydlení

- Zvýšení dostupnosti bezbariérového bydlení a podpora služeb zaměřených na poradenství a asistenci při odstraňování bariér osob se zdravotním postižením

- Brožura „Musí být bydlení drahé“ ke stažení zde: SZ_dostupne_bydleni

 

Autor: Petra Kolínská