S podzemními garážemi vítězný návrh nikdy nepočítal. Jejich zapracování je v rozporu se zadáním soutěže i politikou hlavního města. Požadavek byť jen na „územní rezervu“ pro podzemní garáže hrozí celou rekonstrukci zcela zablokovat.

Revitalizace Malostranského náměstí je jedna z prvních investic do veřejného prostoru v Praze, kterou se doposud celou od začátku do konce dařilo připravovat víceméně tak, jak by to v normální evropské zemi asi mělo vypadat. V roce 2014 uspořádala Praha mezinárodní soutěž s jasným vítězem – ateliérem Hájek. Vítězným architektům bylo následně radou města zadáno zpracování navazující dokumentace, během které byl ideový návrh upraven a dopracován do realizovatelné podoby na základě připomínek desítek stakeholderů, v únoru tohoto roku jsme podali hotovou a projednanou dokumentaci na stavební úřad. Reálný předpoklad, že by takto významné a komplikované náměstí mohlo být za rok hotové, tedy 5 let od schváleného záměru, je na pražské poměry ve veřejných zakázkách docela nadstandard.

V posledních letech jsme absolvovali řadu jednání s památkáři, dopraváky, policií, zástupci nevidomých... O podobě každého metru náměstí se vedla ostrá diskuse. Kde bude jak vysoký obrubník, kde mohou být stromy, kde všude ponecháme parkovací místa s ohledem na potřeby rezidentů i obchodů, jakou dlažbu kam dát. Najít průsečík mnoha rozdílných požadavků nebylo lehké, ale vlastně se to podařilo.

Překvapivé jednání primátorky

Minulý týden dala ale Adriana Krnáčová dost překvapivý pokyn ke stažení již odevzdané žádosti o vydání povolení ze stavebního úřadu na Praze 1. Zdůvodněním je snaha vyjít vstříc nově přijatému usnesení MČ Praha 1, které požaduje především „vyhledat v řešeném území vhodný podzemní prostor pro (…) podzemní garáže“ a požaduje pro tuto „územní rezervu“ přeložení inženýrských sítí a další opatření.

Jakkoliv s požadavkem na podzemní garáže na jednom z nejkrásnějších náměstí v zemi principiálně zásadně nesouhlasím, jakkoliv by investice do nich vzhledem k malé velikosti horní části náměstí nemohla být nikdy smysluplná ani ekonomicky, jakkoliv je jeho naplnění nepředstavitelné už jen z hlediska památkové péče, beru jej jako věcný požadavek Prahy 1 a ta má možnost vyjádřit se v probíhajícím řízení.

Mnohem problematičtější je ale jednání paní primátorky. Požadavek je totiž

1) v rozporu se zadáním a výsledky architektonické soutěže z roku 2014

V soutěžních podmínkách stojí přímo: „Řešeni formou podzemních garáží přímo pod náměstím nelze s ohledem na širší kontext místa uvažovat jako reálné a vhodné.“

2) v rozporu s usneseními rady hlavního města - č. 141 (31. 1. 2017), č. 1488 (20. 6. 2017) a č. 1865 (15. 8. 2017)

Ta vždy schvalovala další pokyny pro rekonstrukci. Zde se teoreticky mohly garáže dodatečně objevit. To se ale nikdy nestalo (a nikdy se o to ani nikdo nepokoušel).

3) v rozporu se smlouvou, kterou má hlavní město s dodavatelem uzavřenu

4) v rozporu se základními strategickými dokumenty hlavního města, které prioritizují snížení automobilové dopravy v centru (např. Strategický plán hlavního města Prahy).

Shrnuto: Paní primátorka tedy brutálně porušuje usnesení rady, jejíž je členkou a pro která sama hlasovala, a jedná tak proti zájmům města. Kromě hrozby několikaletého zpoždění riskuje i zmaření investice do projektové dokumentace za desítky milionů.

Dohoda je možná

Na serveru info.cz se tuto středu objevil článek, vytvářející mylný dojem, že zásah paní primátorky spor s Prahou 1 vyřešil. Zapracování územní rezervy pro garáže je podle ní „drobný zásah“, který bude znamenat „zdržení v řádu týdnů“. Tak to bohužel není. Prověření polohy garáží, umístění ramp a zejména požadavek na přeložky sítí jsou zásahy do projektové dokumentace, která by trvala měsíce, a především by ji bylo nutno znovu projednat se všemi dotčenými orgány. Nemluvě o tom, že rozhodně nelze předpokládat, že by stanoviska byla kladná.

Příští týden se sejdu s panem starostou Lomeckým, protože věřím, že dohoda je možná. Nikomu totiž neprospěje, když se práce na proměně náměstí na několik let zastaví. Rekonstrukce zlepší podmínky nejen pro pohyb pěších, ale nabídne i novou kašnu, nové stromy v horní části, lepší zázemí pro pořádání různých akcí a příjemné posezení. Projekt prostor pro garáže sice nezahrnuje, ale také jejich výstavbu ani v nejmenším neznemožňuje. Když si v dalším volebním období nová politická reprezentace hlavního města a Prahy 1 opravdu dohodne, že je to pro město dobré řešení, je možné je tam naprojektovat a postavit.

Já ale věřím, že argumentů proti výstavbě garáží v samém srdci jedné z největších památkových rezervací na světě je tolik, že pod Malostranským náměstím nikdy žádné garáže nevzniknou.

 

Autor: Petra Kolínská