Blíží se první kolo projednání návrhu nového územního plánu. Proč ho Praha potřebuje?
Územní plán je dohoda o využití území. Je to dokument, který říká, co a kde se stavět má, a co a kde se stavět nemá. Ten, který platí dnes, vychází z poznání území před dvaceti a více lety. Lze podle něj stavět, ale nový plán nám umožní reagovat na potřeby Pražanů ve 21. století. Umožní nám neopakovat chyby, jako je intenzivní zástavba v polích za městem, a naopak povzbudit výstavbu v opuštěných lokalitách v širším centru.
Jaké aktuální problémy hlavního města by měl budoucí plán řešit?
Jednoduše řečeno, nový územní plán by měl zlepšit kvalitu života ve městě. Tedy vytvořit dostatek místa na rekreaci a sport, razantně chránit zelené plochy, podporovat koncept města krátkých vzdáleností. To v praxi znamená, že čtvrť, ve které žijete, má nabízet všechny služby potřebné pro každodenní život. Abychom kvůli základní škole, nákupům nebo sportování nemuseli jezdit přes půl Prahy. Nový územní plán by také měl posunout směrem do 21. století mobilitu. Potřebujeme posílit železniční koridory pro regionální i dálkovou dopravu a propojit lépe okraje města s centrem a mezi sebou. Další velkou výzvou je najít dostatek místa pro výstavbu nových bytů. Těžištěm nové výstavby musí být pozemky, které ačkoli jsou v širším centru města, jsou opuštěné a tvoří bariéru v prostupnosti území. Příkladem takového brownfieldu je například lokalita bývalého nákladového nádraží Smíchov, bývalé nádraží Bubny, Rohanský ostrov nebo prostory po zmizelých továrnách ve Vysočanech.
Zástavby opuštěných areálů se tedy dočkáme až po schválení nového plánu?
Vůbec ne. Výstavbu nových čtvrtí a rekultivaci brownfieldů připravujeme intenzivně už dnes a například na Smíchově se začne stavět už příští rok. Nová čtvrť tam nabídne byty pro 3300 obyvatel, a spoustu nových pracovních míst, nejen v kancelářských budovách, ale i v obchodech či restauracích. Vzniknou také nejméně dva nové parky a plnohodnotný pěší bulvár.
Návrh územního plánu je na první pohled hodně jiný. Co je ta největší změna ve srovnání se současným plánem?
Je toho víc, ale jedna z nejviditelnějších změn se týká výškové regulace. Bouřlivou diskusi očekávám k návrhu stavět na řadě míst výškové budovy. Především jde o Pankráckou pláň a Vysočanské údolí, tedy území od Holešovic přes Libeň až po Vysočany. Navrhovaná výška je zapsána přímo do mapy, takže debaty se může zúčastnit opravdu každý. Další viditelnou změnou je nové vymezení zastavitelných ploch. V některých částech města, kde se doposud nepočítalo s výstavbou, návrh výstavbu předpokládá. Je to pro všechny velmi citlivá věc. I proto je důležité, aby nám nyní lidé pomohli s připomínkováním návrhu. Dobrou znalost místních podmínek a potřeb, kterou obyvatelé jednotlivých čtvrtí mají, totiž nikdo a nic nenahradí.
Co se tedy s návrhem plánu bude dál dít?
Příprava tohoto dokumentu je poměrně složitá. Prolíná se v ní názor urbanistů a architektů, městských částí, státních orgánů, občanů a samozřejmě také vlastníků pozemků. Skloubit představy tolika skupin o budoucí podobě města není jednoduché. Doposud na plánu pracovali architekti a právníci. Nyní přijdou ke slovu městské části, vlastníci pozemků a široká veřejnost. Ti všichni budou moci podobu návrhu ovlivnit v připomínkovacím řízení. Proces projednání je nastaven velmi demokraticky. Návrh jsme zveřejnili ve velkém předstihu na http://plan.iprpraha.cz/. Je pro mne velmi důležité, aby si každý mohl materiál podrobně prostudovat a upozornit na případné slabiny návrhu. V Institutu plánování a rozvoje (IPR) probíhají dvakrát do měsíce večerní přednášky a debaty s tvůrci návrhu. V dubnu a květnu bude městskými částmi projíždět infostánek. Připomínky bude možné předat úřadu i přes webovou aplikaci. Přesný harmonogram projednávání, které se řídí stavebním zákonem, včas oznámíme. Po vyhodnocení připomínek z prvního kola bude následovat ještě jedno kolo projednání. Pak přijdou na řadu zastupitelé hlavního města - závěrečné schvalování návrhu očekávám na konci roku 2022.