/zpráva ze 4. jednání Rady hl. m. Prahy 31. ledna 2017/
Karlovo náměstí je vůbec největší pražské náměstí. Spíš než jako náměstí ho ovšem lidé vnímají jako park nebo frekventovaný uzel hromadné i automobilové dopravy. Parková úprava náměstí z 19. století, za kterou stojí významný zahradní architekt František Thomayer, je ostatně i památkově chráněna. V současné době však náměstí působí zanedbaným dojmem.
„Karlovo náměstí je jedním z nejdůležitějších veřejných prostranství v Praze. Jeho dnešní podoba je však již delší dobu neudržitelná. Jsem proto ráda, že jsme nyní nalezli řešení, které umožní se v krátké době dobrat ke kvalitnímu návrhu,“říká primátorka Adriana Krnáčová.
O tom, že si Karlovo náměstí zaslouží revitalizaci, se mluví už od 90. let. Žádný z dosud vzniklých návrhů se však nepodařilo dovést do konce, protože každá ze zainteresovaných stran má velmi odlišná očekávání. „Revitalizace Karlova náměstí je komplikovanější úkol, než by se mohlo zdát. Na jedné straně totiž stojí požadavky památkové péče na zachování Thomayerova konceptu parkového náměstí – a zároveň je třeba náměstí upravit tak, aby mohlo i v 21. století sloužit jako příjemné místo k pobytu či společenskému a kulturnímu vyžití,“ uvádí Ondřej Boháč, ředitel IPR. Zadání soutěžního dialogu bude vycházet z prověřovací studie, kterou vytvořil IPR v roce 2016.
Forma soutěžního dialogu byla zvolena právě proto, že mezi různými aktéry (Městská část Praha 2, Národní památkový ústav, Magistrát hl. m. Prahy) zatím o budoucí podobě náměstí nepanuje shoda. Přijatelný kompromis mezi různými pohledy na věc lze odpovědně učinit až v průběhu zpracovávání návrhu. Metoda soutěžního dialogu umožňuje, aby všichni zainterestovaní průběžně diskutovali s projektanty i dalšími odborníky o jednotlivých aspektech návrhu. Na rozdíl od obvyklé architektonické soutěže není potřeba mít hned na začátku jednoznačně specifikované zadání. Může tak vzniknout více variant řešení.
„Soutěžní dialog umožňuje vzájemně koordinovat jak fázi rozhodování, tak fázi navrhování. Podobný proces jsme již úspěšně vyzkoušeli na projektu Císařského ostrova. Je myslím velmi dobré, že se takto i do Česka dostávají alternativní formy architektonických soutěží,“ sděluje radní Jana Plamínková.
Obecné zadání soutěžního dialogu bude vycházet z prověřovací studie, kterou vytvořil IPR v roce 2015. Hned na počátku se také bude konat veřejná konference, kde se bude o Karlově náměstí a jeho proměně diskutovat v široké skupině odborníků (urbanistů, krajinářských architektů, památkářů, dendrologů a dalších). Z ní pak vzejde podrobnější zadání pro jednotlivé soutěžící týmy. V září by pak měl být znám vítězný návrh i projektant, který se postará o veškerou projektovou dokumentaci až do fáze realizace.
