Podstatou návrhu je snížení daňového zatížení ve třech oblastech – DPH z pořízení bytu, daň z nabytí nemovité věci a daň z příjmu. Kromě toho návrh předpokládá i změnu rozpočtového určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům.

„V posledních letech se výrazně zhoršuje dostupnost bydlení v Praze a dalších velkých městech. Důvodů této situace je celá řada, ale daňová politika státu k tomuto stavu přispívá významnou měrou. Česká republika patří mezi státy s nejnedostupnějším bydlením, podle žebříčku OECD je v tomto směru na osmém místě na světě,“ uvádí radní Kordová Marvanová.

Průměrný Pražan, chce-li si koupit nový byt, na to potřebuje podle údajů téměř 15 celoročních čistých výdělků. A v této situaci stát ponechává DPH na pořízení bydlení na úrovni 15 %, což je oproti roku 2007 trojnásobek, a to je neúnosné v době strmého růstu cen nemovitostí. Daň z nabytí nemovitosti ve výši dalších 4 % nedostupnost podle radní Kordové Marvanové dále zvyšuje. Kromě toho občané, kteří si pořizují družstevní byt, si nemohou odečítat úroky z úvěru družstev z daňového základu a jsou v této oblasti v nerovném postavení vůči těm, kteří si pořizují vlastní byt.

V oblasti rozpočtového určení výnosů DPH stát inkasuje desítky miliard korun z nové výstavby, ale výdaje za výstavbu infrastruktury a občanské vybavenosti nesou kraje a obce, což představuje nemalou finanční zátěž, když tyto náklady jsou často přenášeny na investory a z nich na kupující.  Nedostatek prostředků pak výstavbu oddaluje a kupujícím nemovitosti prodražuje.

Novela daňových zákonů si klade za cíl tyto negativní prvky v daňové oblasti napravit. „Novelou by se měla sazba DPH u běžného bytu v Praze snížit z 15 procent na 10 procent. Dále by bylo rozšířeno osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí sloužících k bydlení na všechny fyzické osoby, které si pořizují nemovitost pro vlastní bydlení a žádnou jinou nemovitou věc nevlastní, a na bytová družstva,“ dodává Kordová Marvanová. V oblasti daně z příjmu by novela umožnila členům bytových družstev snížit si základ daně o platby, kterými se podílejí na splácení úroků z úvěrů sjednaných bytovými družstvy na pořízení jejich bytů.

„Jakékoliv snížení daňové zátěže pro bydlení je vítáno, za posledních 15 let vzrostla „nenápadně“ daň z každého průměrného bytu několikanásobně. Zatímco v roce 2005, kdy ještě byla snížená sazba 5 procent a byt stál kolem 3 milionů korun, to bylo cca 150 tisíc korun. Dnes, kdy průměrný byt stojí 5,5 milionu korun a DPH je 15 procent, je to 800 až 900 tisíc korun,“ připomíná náměstek primátora Petr Hlaváček.

V neposlední řadě by novela zvýšila podíl krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu DPH z 32,5 % na 35 % za účelem zajištění finančních prostředků pro výstavbu veřejné dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti, jako jsou školy, školky apod., což je nezbytnou podmínkou stavebního rozvoje na území krajů a obcí.