Neformální pracovní akce se soustředila na výměnu zkušeností a pozváni na ni byli především primátoři či náměstci s gescí pro územní rozvoj, legislativní oddělení měst a odborná správa města v podobě institucí suplujících ve velkých městech činnost městského architekta. Za Prahu se setkání zúčastnili náměstek primátora Petr Hlaváček a ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.

„Téma rekodifikace stavebního práva jsme vybrali s ohledem na to, že se v širším kontextu dotýká dlouhodobé koncepce správy města. Projednávání věcného záměru Ministerstvem pro místní rozvoj se zatím účastnila jen Praha, která má na rozdíl od jiných českých měst zároveň status kraje. Stanoviska, názory a potřeby dalších měst však zatím nezazněly. Rádi jsme jim proto dali prostor,” vysvětluje iniciátor setkání Petr Hlaváček.

Hlavní bod prvního setkání směřoval k aktuálnímu tématu: reflexi současného stavu stavební legislativy a její rekodifikace, jejíž potřeba vzešla z novelizace stavebního zákona. Diskutovalo se postavení samospráv v procesu správy území, hmotné stavební právo, požadavky na využití území či technické požadavky na stavby. Cílem setkání bylo hledání společných postojů a politiky měst, formulování společného pohledu a postoje k rekodifikaci stavebního práva a stavebním předpisům pro velká města.
„Hlavní město Praha řeší problém nedostatečné kapacity a rychlosti výstavby bytových i infrastrukturních projektů. Mezi hlavní příčiny patří průtahy ve stavebním řízení související s komplikovanou právní úpravou způsobující nízkou míru právní jistoty účastníků řízení. Z tohoto důvodu hlavní město Praha zpracovalo zásadní připomínky k záměru vlády rekodifikovat stavební zákon tak, aby se stavební řízení zjednodušilo a zrychlilo. Rekodifikace je nutná, ale stávající vládní návrh není dopracovaný a mohl by přinést nové komplikace. Hlavní město Praha zformulovalo zejména připomínky týkající se nutnosti definovat veřejný zájem samosprávy, který budou moci obce hájit v rámci stavebního řízení, dopracovat principy koncentrace řízení tak, aby nebyly ohroženy důležité veřejné zájmy. Hlavní město Praha rovněž upozornilo na problematičnost navrhovaného automatického rozhodování při nečinnosti stavebního úřadu, neboť by taková rozhodnutí byla obtížně přezkoumatelná ve správním soudnictví, což by vedlo k dalším průtahům,“ dodala radní hl. m. Prahy pro oblast legislativy Hana Kordová Marvanová.

Networking větších měst nezůstane u této ojedinělé akce a v budoucnu se zaměří na další otázky, které hrají zásadní roli při správě měst. Bude to zejména dostupnost bydlení, územní plánování jako takové či další nástroje správy města a regionu obecně. Politicky velmi aktuálním se stává téma udržitelného rozvoje, centrálního stavebního úřadu nebo městského developera.