„Růstem podílu osob ve vyšším věku se zvýší kapacitní i kvalitativní nároky na sociální a zdravotní služby, změní se požadavky na veřejnou dopravu, na kulturní zařízeni i nakupování. Pro osoby důchodového věku a starší lidi s pohybovým omezením budou nezbytností byty s bezbariérovou úpravou. Praha musí na tento věkový trend reagovat,“ uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy.
Demografické stárnutí v hl. m. Praze bude probíhat pomaleji než ve zbytku České republiky. Nejen počet obyvatel, ale i věková struktura města je silně ovlivněna migraci obyvatel. Lidé, kteří se do Prahy stěhuji za prací, jsou nejčastěji zastoupeni ve věkových kategoriích 20–39 let. Naopak se z Prahy vystěhovávají nejčastěji lide ve vyšších věkových kategoriích nad 50 let. Tato selektivní migrace by měla významným způsobem přispívat ke zpomalování demografického stárnutí Prahy.
„Jsem ráda, že se při plánování budoucí podoby města můžeme inspirovat i takovými doporučeními, jaká nabízí koncept férově sdíleného města. To pomáhá nezapomínat na zdánlivé detaily a maličkosti, jako je kvalitní veřejné osvětlení nebo chytrý design městského mobiliáře. Lavičky musí být konstruovány tak, že budou vyhovovat i seniorům,“ doplnila Petra Kolínská
Data vycházejí z kapitoly 421 Územně analytických podkladů (ÚAP) z dílny Institutu rozvoje a plánování hl. m. Prahy. Jde o soubor podrobných údajů, map, grafů a doprovodných textů, které jsou pro Prahu k dispozici.
„Územně analytické podklady jsou zdrojem cenných informací pro urbanisty, politickou reprezentaci či stavební úřady, ale i pro každého laického zájemce o informace o městě,“říká Petra Kolínská.
Všechna zajímavá čísla, mapy a grafy naleznete na uap.iprpraha.cz
Příloha: Graf – Prognóza věkové struktury v Praze do roku 2050
