Důvod nošení řetězu je známý a kdysi byl zřejmě i praktický: kdysi byla odznakem purkmistra jeho pečeť. Velké městské pečetidlo bývalo uchováno v truhlici, vlastní pečeť purkmistra, kterou vždy po čtyřech týdnech předal purkmistr svému nástupci, musela být pojištěna proti ztrátě ještě jinak. A to řetězem, který se nosil na krku, a tak ji purkmistr, zejména při slavnostních příležitostech, nosil.

V první polovině 15. století pořídilo Staré město pražské zlatou obecní pečeť, která podle akademika Vojtíška byla spíše záležitostí reprezentující moc purkmistra, než aby se jí pečetilo. Císař Ferdinand I. po nezdařeném stavovském povstání roku 1547 Starému i Novému městu pečeť odňal. Právo nosit řetěz s medailonem, na němž byl vyobrazen panovník, pak uděloval jen jako výraz své zvláštní milosti. Mezi lety 1611-1784 výjimku udělil jen dvěma primátorům.

Teprve roku 1896 primátor Čeněk Gregor navrhl městské radě, aby starý obyčej pečeti obnovila. K žádosti rady královského hlavního města Prahy svolil císař František Josef I. k tomu, aby primátor mohl nosit zlatý nákrční řetěz s medailonem a jeho podobiznou, na druhé straně pak se znakem Prahy. Řetěz byl zhotoven podle návrhu arch. Antonína Balšámky.

Samotný řetěz se skládá z 15 osmihranných a 18 oválných článků, které jsou zdobeny českými granáty. Zlatník Karel Ebner, který řetěz zhotovil z osmnáctikarátového zlata, se musel zavázat, že už nikdy nevytvoří další stejně vypadající řetěz, aby byl originál jedinečným uměleckým dílem. V roce 1897 byl řetěz slavnostně předán primátoru Janu Podlipnému.

Primátor ho nosíval především při svém uvedení do funkce, vítání císaře a jiných významných hostů, při reprezentačních návštěvách, jmenování rektora Karlovy univerzity nebo slavnostním zasedání Českoslovanské akademie věd.

V roce 1909 byl řetěz podle návrhu Maxe Švabinského firmou Franta Anýž prodloužen po vzoru řetězu londýnského starosty, kterému mince sahala až na konec vesty.

V roce 1918 navrhla rada, aby byl řetěz uložen do městského muzea, jednak proto, že měl medaili s mocnářem, jednak se tehdy pokládalo za nedemokratické, aby byl primátor zvlášť označen. Ale zkušenost brzy ukázala, že je třeba vyjádřit důstojnost tohoto úřadu.

V roce 1921 rada rozhodla, aby bylo při návštěvě Paříže použito primátorského řetězu, ale předtím že je nutno patřičně vyhladit hlavu bývalého mocnáře. To se stalo a celková váha medaile i s řetězem se tak o 2 gramy snížila na 909,2 gramy.

Po druhé světové válce se primátorský řetěz začal používat pravidelně.