Aktuální přehled oznámených shromáždění v hl. m. Praze naleznete zde.

Přehled zakázaných shromáždění naleznete zde.

Oznámení shromáždění do určité lokality nelze považovat za blokaci daného prostoru pro konání dalších shromáždění. S ohledem na místní podmínky a charakter jednotlivých akcí může být na totéž místo a čas přijato obvykle více oznámení o konání shromáždění. Věnujte také pozornost níže uvedené informaci o přesnosti a určitosti oznámení.

 


Novela zákona o právu shromažďovacím účinná od 1. 11. 2016

Magistrát hlavního města Prahy, odbor živnostenský a občanskosprávní, upozorňuje na novelu zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, účinnou od 1. 11. 2016 a na její nejvýznamnější změny v rámci oznamování a konání shromáždění.

Jednou ze zásadních změn je odlišné stanovení míst v blízkosti budov Parlamentu ČR, kde se ze zákona nesmí konat shromáždění. Proti minulé úpravě již neplatí vytyčená zóna zákazu 100 m od budov zákonodárných sborů a míst kde tyto sbory jednají, ale v příloze daného zákona jsou uvedena konkrétní místa, na nichž je konání shromáždění zakázáno.

Změna se dotkla i údajů, jenž je svolavatel povinen uvést v oznámení o konání shromáždění (§ 5 odst. 3). Nově je povinností svolavatele uvést mimo původních údajů i datum narození a kontaktní údaje (telefonní číslo, e-mail). Dle novely zákona však již svolavatel nemá povinnost uvádět osobu zmocněnou jednat v zastoupení svolavatele, v případě, že ji uvede, musí i u této osoby být uvedeny všechny náležitosti jako u svolavatele, včetně kontaktních údajů.

Novou povinností svolavatele je jeho přítomnost na shromáždění a řízení jeho průběhu [§ 6 odst. 5 písm. c)]. V případě porušení této povinnosti se svolavatel dopouští přestupku [§ 14 odst. 3 písm. c)], za nějž může být uložena pokuta ve výši až 15 000 Kč (právnické osobě až 30 000 Kč).

Úřad může nově na základě novely v nezbytných případech pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo práv a svobod jiných osob stanovit podmínky konání shromáždění. Podmínky může úřad stanovit zejména v případě kolize oznamovaného shromáždění s jiným shromážděním nebo i s jinou kulturně společenskou akcí (veřejnosti přístupným podnikem) a mezi svolavateli (osobou pořádající veřejnosti přístupný podnik) nedošlo k dohodě (§ 8 odst. 2). Nedodržení stanovené podmínky je přestupkem svolavatele dle § 14 odst. 3 písm. d) zákona o právu shromažďovacím.

Podmínky uvedené výše může úřad uložit do 3 pracovních dní od okamžiku oznámení jiného shromáždění nebo okolností odůvodňujících uložení podmínek, nejpozději však dva dny před konáním shromáždění. Podmínky jsou ukládány rozhodnutím, které je doručováno veřejnou vyhláškou a svolavateli se zasílá na vědomí.

Novou pravomocí úřadu je též udílení pokynů v místě konání shromáždění, které slouží zejména k odstranění rozporů při střetu práv více svolavatelů, včetně pokynu k úpravě místa konání shromáždění, nebo při ochraně veřejného pořádku, zdraví a majetku (§ 8 odst. 4).

Platné znění zákona naleznete zde


Přesné a určité oznámení o konání shromáždění

Magistrát důrazně doporučuje svolavatelům shromáždění, aby podávali oznámení o konání shromáždění pouze na veřejná prostranství, kde svá shromáždění hodlají skutečně realizovat a oznamovali výhradně skutečnou dobu konání shromáždění. Na základě dlouhodobých zkušeností spatřuje Magistrát problém při oznámení o konání shromáždění, která jsou záměrně oznamovaná na vícero míst, ve stejný den a stejnou dobu. Tato tendence pak vyvolává důvodnou pochybnost o vůli svolavatele realizovat všechna ohlašovaná shromáždění. Je nutno podotknout, že mezi povinnosti svolavatele patří mj. explicitně nestanovená, ale v kontextu ostatních povinností dovoditelná povinnost svolavatele se shromáždění fyzicky zúčastnit. Mnohost shromáždění oznámených jedním svolavatelem na různých místech ve stejnou dobu přitom plnění jeho povinností vylučuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č.j.: 8 As 7/2008 – 116).

Vzhledem k vývoji situace za poslední období je Magistrát nucen v zákonném rámci přísněji sledovat dodržování podmínek pro přijímání výše uvedených tzv. mnohočetných shromáždění a vyžadovat jejich upřesnění, zejména v návaznosti na vysoký nárůst oznamovaných protidemonstrací, u nichž následně dochází ke vzájemné blokaci veřejného prostoru více skupinami a může tím v extrémních případech dojít i k ohrožení zdraví a bezpečnosti samotných účastníků.

Žádáme proto svolavatele o respektování výše uvedeného, v opačném případě, kdy budou oznamována mnohočetná shromáždění, zejména u konaných protidemonstrací může Magistrát vydat rozhodnutí o zákazu takového shromáždění na jednotlivých místech, na kterých se má uskutečnit.

Oznámení mnohočetných časově dlouhodobých shromáždění přitom nezaručují svolavateli, že se jeho shromáždění uskuteční přesně na zvoleném místě, neboť oproti těmto méně určitým oznámením může být upřednostněno konání jiného konkrétněji oznámeného shromáždění, které v daném místě začalo dříve. Konáním shromáždění v jiné vhodné lokalitě poblíž oznámeného místa přitom není zmařen účel jeho konání a své právo se pokojně shromažďovat mohou využít řádně účastníci obou shromáždění.

Nadále trvá požadavek Magistrátu, aby svolavatelé dostatečným způsobem vymezovali místo konání shromáždění s ohledem na předpokládaný rozsah akce. To je vedeno snahou, aby lokality, kde se může reálně konat více shromáždění, nebyly po podání prvního oznámení na dané místo vyhrazeny jen pro tuto akci a mohlo tak být realizováno i právo dalších svolavatelů, mohou-li shromáždění proběhnout současně bez vzájemného rušení. Vymezení je možné v oznámení učinit písemným popisem (např. Václavské náměstí – u sochy sv. Václava; ul. Na Příkopě mezi křižovatkami s ulicemi Havířská a Panská; nám. Republiky před domem čp. XY) nebo vyznačením na plánu lokality, který se připojí v příloze oznámení.


Upozornění na zákaz shromáždění v blízkosti budov Parlamentu ČR

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 1 odst. 4 výslovně stanoví, že jsou zakázána shromáždění v blízkosti Parlamentu České republiky, která jsou vymezena v příloze tohoto zákona. Takový zákaz platí přímo ze zákona, rozhodnutí o zákazu konat shromáždění v daném místě se nevydává.  S ohledem na skutečnost, že se v poslední době zvýšil počet shromáždění, jejichž svolavatelé mají přesto zájem v těchto místech shromáždění uskutečnit, odbor živnostenský a občanskosprávní Magistrátu hlavního města důrazně upozorňuje na zákonem stanovený zákaz. V případě jeho nerespektování přitom svolavateli nebo pořadateli shromáždění hrozí přestupkové řízení.

Zóna zákazu zahrnuje ulice a náměstí: Sněmovní; U Zlaté studně; Tomášská; Thunovská; Valdštejnské náměstí; Valdštejnská; Zámecká; chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká a Tomášská; Letenská (v úseku mezi Malostranským náměstím a křižovatkou s ulicí Josefská). Tímto zákazem jsou dotčena i  místa, která nejsou veřejnými prostranstvími a svolavatel by k oznámení ostatně musel vždy doložit souhlas jejich vlastníka či uživatele.

Tento zákaz platí i pro konání průvodů, jejichž trasa by měla vést uvedenými místy či do nich zasahovat. Pro konání průvodů odbor živnostenský a občanskosprávní Magistrátu hlavního města doporučuje obchozí trasy:

–        mezi Klárovem a ulicí Nerudova:  po trase U lužického semináře – Míšeňská – Mostecká – Malostranské náměstí – Nerudova

–        mezi Klárovem a ulicí Karmelitská: po trase  U lužického semináře – Míšeňská – Mostecká – Malostranské náměstí – Karmelitská.

 


Upozornění na zákaz maskování při shromážděních od 1. 1. 2009

Od 1. 1. 2009 nesmějí mít účastníci shromáždění po celou dobu jeho trvání obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.

Porušení této povinnosti je přestupkem na úseku práva shromažďovacího, za jehož spáchání  je možné uložit pokutu až do výše 15.000,- Kč.

Skutečnost, že účastníci shromáždění mají obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, může být též důvodem k rozpuštění shromáždění.