Fakulta byla po mnoha peripetiích oficiálně založena 1. července letošního roku a jejím prvním děkanem byl jmenován prof. Ing. Pavel Tvrdík, CSc. Od konce září už zahájila výuku a v prvních říjnových dnech se konala imatrikulace necelé pětistovky prvních studentů. Děkana fakulty profesora P. Tvrdíka požádal náš portál o rozhovor.
Fakulta podle názoru mnoha odborníků vznikla neobyčejně pozdě, je to zvláštní u školy, která obvykle jde tak říkajíc s dobou, proč se tak stalo?
Každá univerzita je svou podstatou konzervativní, a ten konzervatismus samozřejmě ovlivňuje i změny, či přesněji nechuť k nim. Jsou školy, kde by vznik nové fakulty byl centrálně řízen, rozhodlo by vedení školy, a pak by se už děly kroky k tomu zajistit ji personálně, finančně i prostorově. ČVUT byla historicky holdingem fakult a z té doby stále přetrvávají tendence hájit svá teritoria. Jsme v situaci, kdy klesají počty studentů a zhoršuje se financování, a tak se některé fakulty pravděpodobně obávaly, aby jejich finanční situaci nezhoršily náklady spojené se vznikem nové součásti.
Měly tyto obavy nějaký konkrétní základ?
Částečně ano. Na ČVUT po roce 1989 vznikly dvě fakulty, přičemž u té druhé - biomedicíny – panuje na škole povědomí, že část nákladů rozběhu nesly ostatní fakulty, to jsme slýchali často. Je tu i druhý aspekt, a to je konkurence - boj o studenty, a to i v rámci jedné školy. U biomedicíny tento problém nebyl. U naší fakulty, která byla původně jen katedrou na Fakultě elektrotechnické, ano. A tak jsme dva roky vysvětlovali to, že jsme tzv. čistá informatika, že ti ostatní vyučují informatiku aplikovanou, takže ten, kdo chce studovat stavebnictví s ohledem na informatiku, půjde stejně na stavební fakultu, a ne k nám, protože my takové věci učit ani nemůžeme. Nicméně bych připomenul, že v Dlouhodobém záměru ČVUT je zakotven bod, že je potřeba prioritně podporovat informatiku. Bohužel se tam neříká nic o založení fakulty, ale mám pocit, že kdyby tento bod zařadil současný rektor do svého programu, pak by asi nebyl zvolen rektorem.
Vznik nové fakulty je spjat výrazně s financemi, ČVUT se může pyšnit, že jako jedna z mála vysokých škol si na poměrně velkou část svých potřeb dovede zajistit finance vědeckou prací a spoluprací s průmyslovými podniky, jak to bude s FITem?
Zatím jsme od 1. 7. řešili především provozní otázky rozběhu, ale i v této fázi se řada firem už zajímá o fakultu, buď proto, že očekávají dobré studenty, kteří s nimi mohou už během studia spolupracovat, ale i proto, že tu vzniká perspektivní pool lidí s výrazným odborným potenciálem pro různé projekty. S těmito firmami postupně navazujeme smluvně zajištěnou spolupráci, která bude přinášet mimo jiné i finanční příspěvek do rozpočtu fakulty. Od 1. října zahajuje činnost oddělení, které bude mít na starost profesionálně rozvíjet smluvně podvázanou spolupráci se zajímavými průmyslovými podniky a partnery.
Kromě klasických předmětů otevírá fakulta i obor multimédia. Kde berete tu jistotu, že zrovna tento obor bude pro studenty zajímavý, když se vyučuje velmi kvalitně i na jiných školách?
Není to jen o multimédiích, je to kombinace webových a multimediálních technologií s důrazem na řešení, to znamená na technologie, na rozdíl od některých multimediálních oborů na jiných školách, které jsou zaměřeny na produkci a na přípravu audiovizuálních produktů a materiálů, a tedy na to, co vede ke koncovým audiovizuálním výrobkům. My se zaměřujeme na vývoj nástrojů a na výuku webových technologií. Nás zajímají multimédia jako významná součást internetu. Nepřepokládáme, že budeme vychovávat umělce, dramaturgy, producenty, ale spíše lidi, kteří budou schopni s multimédii pracovat na úrovni intranetu nebo internetu.
Počet studentů v prvním ročníku se vyšplhal na téměř 500, neovlivní jejich budoucí uplatnění nynější krize?
Nemohu samozřejmě předjímat, jaký bude vývoj nynější recese, ale na současný stav ICT sektoru měla recese minimální dopady, spíše způsobila očištění a ozdravění. Firmy v této oblasti si nestěžují, že by musely zavírat podniky. Jde spíše o racionalizaci procesů a nutnost více šetřit, což předtím nemusely. V některých případech omezily některá oddělení, ale v žádném případě je neruší ani nepřesouvají do jiných zemí, protože takový přístup má také svá výrazná negativa. Zatím to nevypadá, že by tento sektor, alespoň v středoevropském regionu, dospěl tak daleko, že o naše studenty nebude zájem. Pokud se bude opakovat klasická křivka, že po recesi následuje postupný vzestup, tak v době, kdy budou naši studenti končit, nebudou mít s uplatněním problém.
Jaké je složení studentů?
Z těch pěti stovek je asi 50 děvčat, některá jsou ze Slovenska, odkud máme také asi 50 studentů. Dalších asi 50 studentů pochází z východní Evropy a samozřejmě jsou tu i další. Zatím máme jen český program, takže se musí všichni naučit česky a studovat v češtině. Připravujeme anglické programy, ale to až od příštího roku.
Vraťme se ještě k financím, kde FIT sebral peníze na rozjezd?
Součástí rozběhu fakulty je podpora z Operačního programu Praha – Adaptabilita, takže hlavní město Praha tímto grantem pomáhá zaplatit přípravu bakalářského programu a částečně umožní financovat i právě běžící přípravu magisterského a doktorandského programu. Z ministerstva školství dostaneme peníze až od příštího fiskálního roku. Činnost se nyní částečně platí z fondů ČVUT. Několik firem pomohlo také formou sponzorského daru.
Má vůbec nová fakulta místo, když ještě není dostavěna nová budova pro architekty?
My jsme měli velké štěstí, že se v okamžiku, kdy jsme vznikli, uvolnila budova, kterou ČVUT pronajímala ČSA u Masarykových kolejí. Takže letos 5. srpna jsme se stěhovali a nebylo to na úkor jiné fakulty. Do dvou let se máme stěhovat do stávající budovy Fakulty architektury, která se naopak přestěhuje do své nové budovy. Také Národní technická knihovna prošla kolaudací shodou okolností v okamžiku, kdy jsme potřebovali zajistit výukové prostory. Šťastnou souhrou okolností tam byly k dispozici učebny jako šité na míru pro nás, které jsme si pronajali.
