Letos je to už 55 let, kdy byl provoz v krematoriu zahájen, a to hlavně proto, že bez takového zařízení se už město nemohlo obejít. „Do roku 1918 nebylo možné zemřelé zpopelnit, ale už  jeden z prvních zákonů nově vzniklého Československa z dubna 1919 to umožňoval,“ připomenul Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. města Prahy, který krematorium v Praze provozuje.

Zájem stále rostl

První pražské krematorium vzniklo na Olšanských hřbitovech (dnešní Nová obřadní síň) a 23. listopadu 1921 tu byla provedena první kremace na území hlavního města. Provoz krematoria byl ale provizorní a v roce 1929 se začalo stavět krematorium ve Strašnicích. Do provozu bylo uvedeno v roce 1932. „Ovšem počet kremací velmi rychle stoupal, a proto byl v roce 1937 podán návrh na stavbu nového krematoria na levém břehu Vltavy. Původně navržený projekt, situovaný na rozhraní Košíř a Motola, vypracovaný arch. A. Mezerou, zastavila okupace a válka.  Po ní byly získány pozemky v Motole, kde vzniklo krematorium podle návrhu arch. J. K. Říhy. V roce 1951 bylo započato s vlastní stavbou a v roce 1954 byl zahájen provoz krematoria.

Nepohodlní vězňové

Motolské krematorium se stalo právě v 50. letech místem, kdy byli zpopelňováni političtí vězňové, kteří zahynuli v koncentrácích a věznicích. „Objevily se tu i urny s popelem vězňů, které nakonec skončily v hromadném hrobě,“ upozornil J. Mlčoch. Právě tyto tragické okamžiky připomíná malý pomníček hned u vchodu do krematoria.  V roce 1999 byl dokumentačním střediskem Konfederace politických vězňů totiž nalezen dokument, který dokladoval, že byl do tohoto společného hrobu uložen také popel popravených politických vězňů z padesátých let. Rada města Prahy uvolnila peníze na vybudování čestného pohřebiště, které bylo dne 20. května 2000 slavnostně vysvěceno.  Možná že není náhodou, že právě v tomto krematoriu zakončila svou pouť i Olga Havlová, která také patřila k odpůrcům komunistického režimu.

Bez obřadu, i to se stává

I když se o tomto tématu příliš nehovoří je nezbytnou součástí života města. Pozoruhodné je, že i pohřeb žehem měl svůj vývoj. Už od roku 1919 neustále počet takových pohřbů rostl. Po roce 1989 se pak objevil i nový fenomén, pohřeb bez obřadu. „Počty se stabilizovaly někdy kolem roku 2000 a činí asi 30 procent všech pohřbů v Praze,“ uvedl J. Mlčoch. „Asi to není tak úplně záležitost finanční, protože počet pohřbů bez obřadu nijak neovlivnilo zvýšení cen  pohřbu,“ dodal J. Mlčoch. Jen pro dokreslení, cena pohřbu bez obřadu se pohybuje dnes kolem 12,5  tisíce korun, s obřadem od 16 tisíc výše, přičemž ty nejdražší pohřby se pohybují kolem 70 a více tisíc.