Povinnost přítomnosti na shromáždění

Magistrát upozorňuje na novou povinnost svolavatele být přítomen na oznámeném shromáždění, jež vyplývá z ustanovené § 6 odst. 5 písm. c) zákona o právu shromažďovacím. Dle platného výkladu začíná tato povinnost svolavatele od chvíle, který je v oznámení  o konání shromáždění uveden jako „doba zahájení shromáždění“. Povinnost svolavatele setrvat na místě shromáždění pak platí po celou dobu jeho konání. Nesplnění této povinnosti může být deliktem dle § 14 odst. 3 písm. c) nebo § 14a  odst. 1 písm. c) daného zákona, za nějž může být uložena jako sankce pokuta až do výše 15 000 Kč(fyzické osobě) nebo 30 000 Kč(právnické osobě).  Dodržování této povinnosti také vylučuje, aby svolavatel – fyzická osoba nebo svolavatel – právnická osoba s totožným zástupcem oznámili platně konání více shromáždění ve stejnou dobu.


Přesné a určité oznámení o konání shromáždění

Magistrát důrazně doporučuje svolavatelům shromáždění, aby podávali oznámení o konání shromáždění pouze na veřejná prostranství, kde svá shromáždění hodlají skutečně realizovat a oznamovali výhradně skutečnou dobu konání shromáždění. Na základě dlouhodobých zkušeností spatřuje Magistrát problém při oznámení o konání shromáždění, která jsou záměrně oznamovaná na vícero míst, ve stejný den a stejnou dobu. Tato tendence pak vyvolává důvodnou pochybnost o vůli svolavatele realizovat všechna ohlašovaná shromáždění. Je nutno podotknout, že mezi povinnosti svolavatele patří mj. explicitně nestanovená, ale v kontextu ostatních povinností dovoditelná povinnost svolavatele se shromáždění fyzicky zúčastnit. Mnohost shromáždění oznámených jedním svolavatelem na různých místech ve stejnou dobu přitom plnění jeho povinností vylučuje (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2009, č.j.: 8 As 7/2008 – 116).

Vzhledem k vývoji situace za poslední období je Magistrát nucen v zákonném rámci přísněji sledovat dodržování podmínek pro přijímání výše uvedených tzv. mnohočetných shromáždění a vyžadovat jejich upřesnění, zejména v návaznosti na vysoký nárůst oznamovaných protidemonstrací, u nichž následně dochází ke vzájemné blokaci veřejného prostoru více skupinami a může tím v extrémních případech dojít i k ohrožení zdraví a bezpečnosti samotných účastníků.

Žádáme proto svolavatele o respektování výše uvedeného, v opačném případě, kdy budou oznamována mnohočetná shromáždění, zejména u konaných protidemonstrací může Magistrát vydat rozhodnutí o zákazu takového shromáždění na jednotlivých místech, na kterých se má uskutečnit.

Oznámení mnohočetných časově dlouhodobých shromáždění přitom nezaručují svolavateli, že se jeho shromáždění uskuteční přesně na zvoleném místě, neboť oproti těmto méně určitým oznámením může být upřednostněno konání jiného konkrétněji oznámeného shromáždění, které v daném místě začalo dříve. Konáním shromáždění v jiné vhodné lokalitě poblíž oznámeného místa přitom není zmařen účel jeho konání a své právo se pokojně shromažďovat mohou využít řádně účastníci obou shromáždění.

Nadále trvá požadavek Magistrátu, aby svolavatelé dostatečným způsobem vymezovali místo konání shromáždění s ohledem na předpokládaný rozsah akce. To je vedeno snahou, aby lokality, kde se může reálně konat více shromáždění, nebyly po podání prvního oznámení na dané místo vyhrazeny jen pro tuto akci a mohlo tak být realizováno i právo dalších svolavatelů, mohou-li shromáždění proběhnout současně bez vzájemného rušení. Vymezení je možné v oznámení učinit písemným popisem (např. Václavské náměstí – u sochy sv. Václava; ul. Na Příkopě mezi křižovatkami s ulicemi Havířská a Panská; nám. Republiky před domem čp. XY) nebo vyznačením na plánu lokality, který se připojí v příloze oznámení.

 


 

Upozornění na zákaz shromáždění v blízkosti budov Parlamentu ČR

Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů v ustanovení § 1 odst. 4 stanoví, že jsou zakázána shromáždění v blízkosti Parlamentu České republiky, v místech, která jsou vymezena v příloze tohoto zákona. Takový zákaz platí přímo ze zákona, rozhodnutí o zákazu konat shromáždění v daném místě se nevydává.  S ohledem na skutečnost, že se v poslední době zvýšil počet shromáždění, jejichž svolavatelé mají přesto zájem v těchto místech shromáždění uskutečnit, odbor živnostenský a občanskosprávní Magistrátu hlavního města důrazně upozorňuje na zákonem stanovený zákaz. V případě jeho nerespektování přitom svolavateli nebo pořadateli shromáždění hrozí přestupkové řízení.

Zóna zákazu zahrnuje ulice a náměstí:

  1. Sněmovní
  2. U Zlaté studně
  3. Tomášská
  4. Thunovská
  5. Valdštejnské náměstí
  6. Valdštejnská
  7. Zámecká
  8. chodník přiléhající k severní hraně Malostranského náměstí, mezi křižovatkami s ulicí Zámecká a Tomášská
  9. Letenská, v úseku mezi Malostranským náměstím a křižovatkou s ulicí Josefská

Tímto zákazem jsou dotčena i  místa, která nejsou veřejnými prostranstvími a svolavatel by k oznámení ostatně musel vždy doložit souhlas jejich vlastníka či uživatele.

Tento zákaz platí i pro konání průvodů, jejichž trasa by měla vést uvedenou zónou či do ní zasahovat. Pro konání průvodů odbor živnostenský a občanskosprávní Magistrátu hlavního města doporučuje obchozí trasy:

–        mezi Klárovem a ulicí Nerudova:  po trase U lužického semináře – Míšeňská – Mostecká – Malostranské náměstí – Nerudova

–        mezi Klárovem a ulicí Karmelitská: po trase  U lužického semináře – Míšeňská – Mostecká – Malostranské náměstí – Karmelitská.


 

Upozornění na zákaz maskování při shromážděních od 1. 1. 2009

Od 1.1.2009 nesmějí mít účastníci shromáždění po celou dobu jeho trvání obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.

Porušení této povinnosti je přestupkem na úseku práva shromažďovacího, za jehož spáchání  je možné uložit pokutu až do výše 15.000,- Kč.

Skutečnost, že účastníci shromáždění mají obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, může být též důvodem k rozpuštění shromáždění.

Platné znění zákona naleznete zde.

 


Shromažďovací právo patří mezi důležitá politická práva v systému lidských práv a základních svobod. V rovině ústavněprávní je upraveno čl. 19 Listiny základních práv a svobod, čl. 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, čl. 11 (Evropské) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 20 odst. 1 Všeobecné deklarace lidských práv. Podrobná úprava je provedena zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o právu shromažďovacím“). (Spolu s možností  podpůrného použití zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád, ve znění pozdějších předpisů.) 

Podle ustanovení § 2a zákona vykonává působnost ve věcech práva shromažďovacího pro celé území hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy, odbor živnostenský a občanskosprávní.

Shromážděním ve smyslu zákona se rozumí shromáždění včetně pouličních průvodů a manifestací, pokud slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

Za shromáždění ve smyslu zákona se nepovažují:

  • shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená jinými právními předpisy;
  • shromáždění související s poskytováním služeb (průvodcovská, pohostinská, reklamní apod. činnost);
  • jiná shromáždění nesloužící výše uvedenému účelu (kulturní, zábavní, sportovní akce apod.).

Ke shromáždění není třeba povolení správních úřadů. Shromáždění je však nutno předem oznámit Magistrátu hlavního města Prahy, mimo těchto výjimek:

  • shromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům,
  • shromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání,
  • shromáždění konaných v obydlích občanů,
  • shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách.

Oznámení v písemné formě je nutno doručit Magistrátu hl. m. Prahy alespoň 5 dnů před konáním shromáždění. V odůvodněných případech může Magistrát hl. m. Prahy přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Oznámit shromáždění lze nejdříve 6 měsíců před jeho konáním. Oznámení je možno podat v písemné formě, a to buď na předtisku formuláře (ke stažení zde; k dispozici v informačním středisku magistrátu a u odboru živnostenského a občanskosprávního) nebo volnou formou s náležitostmi stanovenými zákonem.

Pokud se má shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství (veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru), je třeba k oznámení přiložit písemný souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

Podrobnosti k oznámení shromáždění naleznete v článku Jak oznámit veřejné shromáždění.

Shromáždění může být do 3 pracovních dnů od obdržení platného oznámení z důvodů uvedených v ustanovení § 10 odst. 1 až 3 zákona zakázáno. Zpravidla jde o důvod, že na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby nebo místa konání. Rozhodnutí o zákazu shromáždění se vyvěsí na úřední desce magistrátu; tímto okamžikem se považuje za doručené. Písemné vyhotovení rozhodnutí bude svolavateli zasláno na vědomí. Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění lze podat do 15 dnů od doručení opravný prostředek (žalobu) k Městskému soudu v Praze. Opravný prostředek nemá odkladný účinek.

Informace v oblasti práva shromažďovacího Vám poskytnou:

Mgr. Václav Bíňovec - tel. 236 00 46 68, e-mail: vaclav.binovec@praha.eu;  

Mgr. Nikol Cachnínová - tel. 236 00 25 88, e-mail: nikol.cachninova@praha.eu;

Mgr. Ondřej Mutl - tel. 236 00 46 64, e-mail: ondrej.mutl@praha.eu

Pravidelně aktualizovaný přehled veřejných shromáždění konaných na území hlavního města Prahy je k nahlédnutí zde.