Polský skladatel a francouzská spisovatelka. Byla o šest let starší, oblékala se jako muž a ze začátku ho vytáčela. „Ta Sandová je protivná žena! Je to opravdu žena? Téměř bych o tom pochyboval…,“ napsal Fryderik Chopin po prvním setkání s George Sandovou.

Přesto se křehký hudebník původem z Polska a sebevědomá francouzská šlechtična stali milenci. Ale postupem času byl Chopin stále více sužován tuberkulózou, z milenky se stala ošetřovatelka a z Chopina její třetí dítě. I tak spolu byli více než deset let…

Dialog slova a pohybu

Nová inscenace prezentuje divadelně-taneční rozhovor, zkomponovaný z dopisů George Sandové a Fryderyka Chopina pro herečku, tanečníka a klavír. Hra přitom není výslovně dramatická. Jde o propojení všech Chopinových preludií, která vznikla právě v době jejich soužití, a jevištního monologu Sandové o vztahu k Chopinovi. Na jevišti se tak setkávají tři žánrově nesourodé osobnosti – herečka, tanečník a hudebník, aby vedly „vzájemný monolog“.

Dva umělci a prázdná scéna

Zatímco Sandová coby žena ve zralém věku na život s Chopinem vzpomíná způsobem „hraných dopisů“, Chopin je zde zahrán postavou tanečníka, který reaguje současnou taneční a pohybovou formou na hudbu i text.

Titul s ohledem na svou povahu pochopitelně stojí i padá na osobnostech obou interpretů a současně tvůrců – režiséra, autora textu a tanečníka Martina Dvořáka, herečky Kateřiny Macháčkové, dlouholeté kmenové členky Divadla pod Palmovkou, a klavíristy Opery ND Brno Kostiantyna Tyshka.