Řecký výraz archaion kallos znamená doslova „starobylá krása“, ovšem v pojmosloví svatých otců východní křesťanské církve archaion kallos znamená „archetypální“ neboli „původní krásu“, tedy krásu, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl.
Spolek Philokallia (jehož název, pocházející z řečtiny, znamená „milovat krásu“) nazval takto první – koná se od roku 2010 - a jediný festival pravoslavné hudby v Praze, protože vnímá každý „počin“ v duchovní hudbě, ať už komponování nebo interpretaci, jako jakési hledání, vědomé či nevědomé, této původní „prakrásy“ (archaion kallos).
Dramaturgie letošního ročníku festivalu představuje jedinečné koncerty, které odhalují mimo jiné vztah pravoslavné hudby k českému hudebnímu dění. Takový je i koncert u příležitosti 60. výročí úmrtí Bohuslava Martinů s názvem Byzantská hudba Bohuslava Martinů, jenž odkrývá významný vliv řecko-byzantské hudby na operu Řecké pašije, či koncert Spasi Bože – Pravoslavná hudba Miroslava Košlera, který připomíná přínos a vztah významného českého sbormistra k pravoslavné hudbě.
Festival představí i letos široké spektrum hudby východního křesťanství, zazní byzantská hudba, znamennyj raspěv, staroruská polyfonie, slavné duchovní skladby mistrů vyspělého slovanského vícehlasu (S. Rachmaninov, P. Česnokov, A. Kastalskij aj.) až po díla předních současných autorů, jako je např. Arvo Pärt a Valentin Silvestrov.
Většina koncertů se koná v pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje.