Knihovna a její pobočky jsou dnes už mnohem víc než jen místem, kde se potkávají věrní čtenáři. Jaká je její úloha ve společnosti, co kromě knih nabízí, jaké jsou dnešní trendy a kam směřuje? Na to odpověděl RNDr. Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze.
Městská knihovna v Praze je tu pro Pražany bezmála 130 let, ale má významné postavení i v rámci českého knihovnictví. Jaká je její role?
Městská knihovna v Praze plní roli nejen městské knihovny pro Prahu, kde provozuje více než čtyři desítky poboček, služby pojízdných knihoven a specializované služby zaměřené na hudbu, divadlo, výtvarné umění, pragensia. Její funkce je mnohem širší. Součástí fondu jsou i vzácné tisky, kde se nachází například jeden exemplář Pražské Bible. Tedy prvotisku z 15. století. Knihovna je také krajskou knihovnou a metodicky se stará o další knihovny v kraji Praha, které převážně zřizují městské části.
Městská knihovna v Praze je zároveň důležitou součástí českého knihovnictví. Již druhé volební období vykonávám funkci předsedy Sdružení knihoven ČR, hlavní knihovnice Jaroslava Štěrbová je členkou předsednictva výkonného výboru Svazu českých knihovníků a informačních pracovníků a mnoho zaměstnanců knihovny je zapojených do národních projektů, které posouvají služby knihoven dále.
Můžete některé z těchto projektů přiblížit?
Tím největším, i když to vlastně není projekt jako takový, je tvorba nové Koncepce rozvoje knihoven ČR. Jedná se o vládní dokument, jehož nové znění právě vzniká, a který je takovou cestovní knihovnickou mapou ukazující směr dalšího rozvoje. Já se na ní podílím jako člen Ústřední knihovnické rady, tedy poradního orgánu ministra kultury, ale přímo se podílejí další tři lidé z knihovny a nepřímo se pak v rámci připomínkování mohli zapojit všichni. Koncepce přináší tři pilíře, kterým by se knihovny měly v následujících deseti letech věnovat.
Prvním z nich je neformální vzdělávání, druhým rozvoj demokracie, občanské společnosti a komunit a třetím ten tradiční, tedy kulturní bohatství.
Knihovna je jedním z nejproduktivnějších vydavatelů e-knih. Jsou tedy e-knihy jedním z projektů?
Ano, je to tak, každý rok Městská knihovna v Praze zpřístupní prostřednictvím e-knihovny (www.e-knihovna.cz) na tři stovky titulů. A už to nejsou jen dávno mrtví klasici, ale najdete tam i současná jména české literatury jako je Denemarková, Urban, Bajaja nebo Ajvaz. E-knihovna už je ale běžnou součástí činnosti knihovny, speciální projekt je zaměřený na zjišťování jejich efektivnosti.
Myslíte zjišťování toho, jestli se nějaká služba vyplatí?
Přesně tak. V loňském roce byla naše pozornost zaměřena právě na e-knihy. Výpůjčkám papírových knih jako jedné z hlavních činností knihovny jsme se ve výzkumu věnovali v předchozích letech. Ale role knihovny se rychle mění a s tím se mění i očekávání veřejnosti. Výsledek je ten, že i české knihovny pozorují trend, který ve světě začal již dříve - lidé do knihoven chodí více, ale knih si půjčují méně.
Jak na to knihovna reaguje?
Na to je celkem jednoduchá odpověď, za kterou se skrývá spousta práce – inovací služeb. Nové pobočky, které otevíráme, jsou navrhované pro příjemné trávení volného času, jako místa setkávání, jako místa pro relax i práci. Nabízíme coworkingové prostory, v knihovnách vznikají sdílené kreativní dílny. Knihovna je tak místo, kde projdete celou cestu od prvotního nápadu, až k jeho realizaci.
Kde takovou dílnu lidé najdou?
V březnu otevíráme hned tři. První bude na pobočce Jezerka se zaměřením na šití, pletení, tvořivé hraní s papírem a barvami. Suterén v Ústřední knihovně pak nabídne zaměření na technologie, jako je 3D tisk, plotr, kroužková vazba, barevný tisk a to včetně potřebných programů. Práci se dřevem, kovem a dalšími materiály se pak budeme věnovat v prostoru DOK16 na Náplavce.
Knihovny se tedy dnes zaměřují i na přímou podporu kreativity?
Ano, otevření zmíněných sdílených dílen je takovým pomyslným vrcholem, protože podpora tvořivosti probíhá už několik let. Začátky byly spojené s workshopy pro začínající autory, pak se k tomu přidaly kurzy šití, vázání šátků a v loňském roce už proběhl celý festival udržitelnosti, jehož součástí byly nejen přednášky, ale právě také workshopy zaměřené na recyklaci a upcyklaci.
Ročně knihovna uspořádá tisíce akcí, chtěl byste některou z nich zmínit?
Městská knihovna v Praze ročně uspořádá něco přes pět tisíc akcí. Mnoho z nich jsou besedy pro školy, včetně návštěvy bibliobusu Oskar přímo ve školách. Velký úspěch mezi učiteli i žáky má nový workshop deFacto, který se věnuje tématu mediální gramotnosti.
Úspěšné jsou i kulturní akce, které pořádáme v sálech Ústřední knihovny. Ať už jsou to koncerty nabízející od vážné hudby přes swing a jazz po pop-rock nebo festivaly. Aktuálně jsme partnerským prostorem festivalu Jeden svět. Důležitou součástí programu jsou také filmové projekce. Promítáme od nejnovější produkce až k artovým snímkům.
A co bych doporučil z březnové produkce? Třeba koncert Nerez & Lucia nebo snímek Karel, já a Ty od Bohdana Karáska, se kterým budou diváci po skončení projekce mít možnost debatovat.
Má vaše knihovna nějaké zahraniční vzory? Co ovlivňuje rozvoj služeb?
Velká inspirační základna, ale zatím nedosažitelná, jsou severské knihovny. V tom, jak vypadají, jaké služby nabízejí i jak je nabízejí i tím, jak pracují se zapojením veřejnosti do činnosti knihovny. Jako příklad mohu uvést v loňském roce otevřenou knihovnu Oodi v Helsinkách, to že jsou její služby zdarma, a otevřené bez omezení, a to třeba včetně nahrávacího studia nebo dílny, je zcela samozřejmé.
Rozvoj nových služeb i v knihovnách umožnují technologie. Městská knihovna v Praze v loňském roce přešla z čárových kódů na technologii RFID, která přináší zrychlení práce s knižním fondem pro knihovníky a samoobslužnost do služeb pro veřejnost. Knihovníkům tak vzniká prostor věnovat se ve své práci více lidem, než knihám. A knihovna je dnes hlavně o setkávání lidí s lidmi. Přijďte se přesvědčit.