Podíváte-li se pozorně do vitríny, uvidíte velkou knihu. Otevřenou. Napadne vás, že to bude kronika. A pak začne znít hudba. Z tónů něžných houslí poznáte naši státní hymnu. Hranou beze slov. V ten okamžik ti, kteří zatím nevědí, co tahle prosklená vitrína ukrývá, začnou tušit, že to je něco mimořádného…
Oživlá kronika
Ano, je to tak. Společnost Anifilm za podpory hlavního města Prahy vytvořila zcela unikátní projekt – multimediální instalaci nazvanou Kronika 100 let Československa. Naši historii tak představuje formou videomappingové projekce.
A pak začne běžet film, v němž svou roli hraje i otevřená kniha. Projekcí totiž ožije. Každá její strana vám představí jedno z důležitých období, kterým vás provede příjemný mužský hlas. „Celé vyprávění vychází z historických rešerší. Je prokázáno, že informace spojené se zážitkem, zábavou či netradiční formou si divák zapamatuje snadněji. A to je přesně náš cíl,“ uvádí organizátoři projektu.
Tvůj odvěký sen se stal skutkem
Film zahájí vyprávění o legionářích, o jejich odvaze, bojích i úmrtích. Vypravěč se v této kapitole zaměřuje také na to, jak T. G. Masaryk přichází s myšlenkou na nový stát.
28. 10. 1918. Tohle datum nesmí v kronice chybět. V ten den vzniklo Československo. A kronika tuto událost připomíná ještě sloganem: „Tvůj odvěký sen se stal skutkem.“
Přesně touto větou totiž začíná Provolání Národního výboru československého o samostatnosti československého státu. „Lide československý! Stát československý vstoupil dnešního dne v řadu samostatných, svobodných, kulturních států světa… Lide československý! Vše, co podnikáš, podnikáš od tohoto okamžiku jako nový svobodný člen velké rodiny samostatných svobodných národů,“ píše se v listině, která nese podpisy představitelů Národního výboru Dr. Františka Soukupa, Jiřího Stříbrného, Dr. Vávry Šrobára, Antonína Švehly a JUDr. Aloise Rašína.
Tváří v tvář beznaději a strachu
A kronika obrací další své listy, na kterých uvidíte objekty, postavy, domy, ale i scény, z nichž vám přeběhne mráz po zádech. Třeba když se vyprávění přehoupne do období druhé světové války a vy pohlédnete do tváře beznaději, smutku, odevzdání, strachu… vyhlazení Lidic, vypálení Ležáků a zavraždění jejich obyvatel.
Kapitola připomíná i tajné operace Silver A a Silver BH i to, že během 2. světové války zahynulo přes 350 tisíc Čechoslováků.
Soudruzi a soudružky…
Historie pokračuje, na řadě jsou poválečná léta, procesy s kolaboranty, vliv komunistů.
„Soudruzi a soudružky, právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky…,“ promluví k vám Klement Gottvald a vy si hned vybavíte památný projev tohoto komunistického vůdce, který 25. února roku 1948 na Václavském náměstí oznamoval shromážděnému stotisícovému davu ukončení politické krize.
Havel na Hrad!
Kronika mapuje i 50. a 60. léta minulého století, samozřejmě nezapomíná na další důležité datum - 21. 8. 1968, k němuž se navždy zapsalo velkým písmem: Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
A vy posloucháte dál. Události, které následují, si mnozí živě vybavují, protože byli jejich součástí. Pamatujete si na dobu, kdy hlavou našeho státu byl Gustáv Husák, demonstrace konce 80. let jako by byly nedávno. A provolávání: „Havel na Hrad!“ vám ještě dodnes zní v uších.
Zánik Československa
Film se pomalu blíží ke svému konci. Samotnou tečkou působivého vyprávění a promítání je scéna, kdy obraz, na němž je jako celek znázorněn Pražský hrad a česká vlajka a hned vedle Bratislavský hrad a slovenská vlajka, přepůlí blesk. Rozdělení republiky. Půlnoc z 31. 12. 1992 na 1. 1. 1993.
Film končí stejně jako začal - hymnou, teď slovenskou - skončilo století společného československého státu. Kronika - to jsou naše dějiny uplynulých sta let.
