Když se podívám na vaše webové stránky, vidím, že nabízíte nejen výstavy, ale i živé umění. Jak vybíráte program?

Neděláme věci takzvaně „na jistotu“, nesaháme prvoplánově po „velkých jménech“ současného umění. Zajímají nás takoví tvůrci a takové umění, které nás dokáže vymknout alespoň na chvíli ze stereotypního přemýšlení o světě. Propojujeme žánry – výtvarné umění s literaturou, pohybem a hudbou, ale i aktuálními otázkami a vzděláváním. Lidé mají občas ze současného umění strach, mylně se domnívají, že je potřeba mu nějak „rozumět“. Tak to není. Alespoň ne v DOXu. Je to prostě otevřený prostor, který nabízí určitou zkušenost nebo zážitek komukoli, kdo se nebojí myslet a objevovat nové věci. 

Vaše výstavní plocha činí 3 000 m2. Mohla byste tento rozlehlý prostor přiblížit?

Prostory DOXu tvoří komplex industriálních budov z konce 19. a počátku 20. století. Původní holešovickou továrnu koupil v roce 2002 nynější ředitel DOXu Leoš Válka se svým tehdejším obchodním partnerem Robertem Aaafjesem. Původní komerční záměr se rychle změnil ve vizi vybudovat v Praze prostor pro současné umění. Architekt Ivan Kroupa pak navrhl proměnu ve velkorysý multifunkční prostor, který dnes figuruje v prestižní publikaci The Phaidon Atlas of 21st Century World Architecture DOX mezi nejzajímavějšími světovými architektonickými projekty desetiletí. Výstavní prostory doplňuje auditorium, studio, dětský ateliér, kavárna, designový obchod, knihkupectví a Archiv výtvarného umění.

Když se řekne DOX, řadě lidí se vybaví nepřehlédnutelný dřevěný objekt nad jeho střechami…

Vzducholoď Gulliver je naše nepřehlédnutelná kráska. Je to další architektonický počin – tentokrát v podání architekta Martina Rajniše a Leoše Války. Na střechu nám „přistála“ v roce 2016, na délku má 42 metrů a tvoří ji ocelovo-dřevěná konstrukce inspirovaná úžasnými tvary vzducholodí počátku 20. století. Gulliver je prostor pro fantazii, snění, objevování jiných světů a perspektiv. Je to vlastně čirá romantika. Konají se tu hlavně programy o literatuře – čtení, diskuze s autory i programy pro děti – protože právě literatura je prostorem představivosti.

A kam pošlete zájemce o soudobou hudbu nebo taneční vystoupení?

V roce 2018 jsme otevřeli nový multifunkční sál DOX+ určený právě pro hudební a divadelní vystoupení, ale i pro další typy akcí, jako jsou třeba konference nebo filmové projekce. Sál byl nominován na evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe a jeho autorem je architekt Petr Hájek. Své zázemí a domácí scénu zde má špičkový mezinárodní divadelní soubor Farma v jeskyni. Na zelené střeše sálu DOX+ od 8. července otvíráme letní kino Evergreen s dramaturgií artových snímků, které vynikají svou vizuální nebo třeba hudební stránkou.

Letošní léto bude jiné než léta předchozí. Jak se na něj připravujete?

Letos, kdy se předpokládá, že ne každý se vydá do zahraničí, připravujeme víc letních akcí. Diváky čeká třeba oceňovaná inscenace inspirovaná dílem Samuela Becketta Pan Pros s Davidem Prachařem a Lucií Trmíkovou v hlavních rolích v režii Jana Nebeského, bude taky víc komentovaných prohlídek s vystavujícími umělci i kurátory.

Mohla byste přiblížit, které výstavy mohou návštěvníci během léta vidět a jaké akce mohou navštívit?

Hlavní výstavou letní a části podzimní sezony je projekt s názvem ULTRASUPERNATURAL umělců Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina. Bez nadsázky lze říct, že svůj život spojili s jedním z posledních papuánských domorodých kmenů a už víc než dvacet let mapují očima umění skok pravěkých lidí do 21. století. Jejich příběh, do kterého zapojili „velkého náčelníka“ Václava Havla nebo třeba astronauty NASA, je fascinující a v uměleckém prostředí nemá obdoby. Desátého července také otevíráme výstavu Ivany Lomové, která ve svých velkoformátových malbách zachycuje mizející Prahu. Do poloviny srpna pak potrvá výstava o architektuře utopických měst s názvem Galegion. A v letním snění se dá pokračovat návštěvou Vzducholodi, nebo každou středu na zelené střeše DOXu během letních filmových nocí.