Miřenka Čechová je v současnosti jednou z nejvýraznějších představitelek tanečního a fyzického divadla, působící jak u nás, tak v zahraničí. Na pražské taneční konzervatoři studovala klasický balet, na DAMU alternativní divadlo a na HAMU nonverbální divadlo. Během studia získala prestižní Fulbrightovo stipendium pro výzkum a pedagogickou činnost na American University ve Washingtonu DC, kde vůbec jako první vyučovala fyzické divadlo.
Ceny z celého světa
Jako performerka má na svém kontě více než 18 celovečerních inscenací, mnohá z nich získala ocenění na našich i zahraničních festivalech. Připomeňme například titul S/He is Nancy Joe, který uspěl na Edinburském Fringe festivalu, či The Voice of Anne Frank (cena Best of Fringe na amsterodamském Fringe festivalu), nebo Antiwords (cena Divadelních novin, Cena Next Wave festivalu, cena Skupovy Plzně).
Umělkyně mnoha talentů
Miřenka Čechová pracuje i jako režisérka a choreografka, opět jak u nás, tak v zahraničí, vyučovala a přednášela na několika amerických univerzitách. Rovněž je spoluzakladatelkou dvou divadelních skupin: Spitfire Company (spolu s P. Boháčem) a Tantehorse (spolu s R. Vizvárym) a nepravidelně vede předmět Autorská tvorba na HAMU.
Poměrně čerstvě je také spisovatelkou – v roce 2018 napsala právě knihu Miss Amerika, podle které vznikla stejnojmenná inscenace. Jde o příběh autorčina alter ega jménem Mckenzie Tomski, příběh mladé imigrantky v New Yorku, příběh vyděděnce, který by tak rád někam patřil. Multimediální projekt Miřenky Čechové a Martina Tvrdého její příběh tlumočí skrze koláž hudby, textu, rappu, slamu, stand upu, performance, fotografií Vojtěcha Brtnického a komixu malajského kreslíře Chin Yewa.
Nominace na Thálii
Za roli Mckenzie Tomski byla Miřenka Čechová nominována na Cenu Thálie v oboru alternativního divadla. Podle porotců v inscenaci „s nespoutanou energií ztvárňuje východoevropskou imigrantku Mckenzie Tomski, skrze jejíž pocity se pokouší demytizovat téma amerického snu a zprostředkovat pocity vykořeněného cizince, kterého Amerika nechce přijmout. Své rozčarování bravurně projektuje do svých výstupů. Technicky sebevědomé rapování doprovází obrazovými animacemi a záměrně monotónními pohyby, jejichž minimalistická choreografie s typickými gesty rukou je detailně odpozorována od hvězd hudebního světa.“
Projekt podpořilo hlavní město Praha.