Astronomickými přístroji se zaměřují vzdálené světy ve vesmíru, naopak geodetické instrumenty slouží k měření blízkého okolí na Zemi. Návštěvníci tak uvidí více jak 200 astronomických a zeměměřických pomůcek od 16. století do současnosti.

Je mezi nimi i několik unikátů. Například sextant Josta Bürgiho a teodolit Heinricha Stolle z doby Rudolfa II., zrcadlový sextant z majetku Napoleona I. nebo náš nejvýznamnější astronomicko-geodetický přístroj 20. století – cirkumzenitál.

Výstavu také doprovázejí barvité příběhy z historie. Například o spolupráci Tychona Brahe a Johanna Keplera. Nebo o tom, jak se ředitel hvězdárny v Klementinu Ladislaus Weinek podílel na objevu pohybu zemského rotačního pólu či jak Albert Einstein zapomněl svůj pražský výpočet gravitační čočky z roku 1911 a pak ho František Link předběhl při publikování v roce 1934. Dozvíte se třeba, jak páter David měřil zeměpisné souřadnice hranic a hor v Čechách pomocí odpalování soudků se střelným prachem na vrcholu Sněžky anebo jak prováděl triangulaci sextantem z pozorovatelen na vrcholcích stromů.

Svými exponáty jsou zastoupeni jak výrobci zahraniční – Zeiss, Wild, Kern, Leica, tak i domácí – firmy Josef a Jan Fričovi, Srb a Štys, Rolčík, ETA, Somet a Meopta.

Atmosféru dodávají výstavě obrazy souhvězdí s mytologickými postavami, zvířaty a přístroji (sextant) z atlasu polského hvězdáře Jana Hevelia a zeměpisné mapy 18.–20. století.

Výstava v Národním technickém muzeu potrvá do 27. února 2022.