Už na schodech vedoucích do Gotického sklepa na vás dýchne jakási tajemná a magická atmosféra. Co se ukrývá v podzemí, které je torzem jedné ze čtyř palácových staveb postavených ve druhé polovině 14. století? Podle historiků tento prostor v dobách dávno minulých zřejmě sloužil k uskladnění zásob. A nad ním údajně ještě bývalo dnes již neexistující jedno patro, kde se nejspíš nacházel hodovní sál s arkýřovou kaplí.

Teď už v Gotickém sklepě žádné zásoby nenajdete. Jsou tu jiné poklady. Poklady, které dokládají, jak se místo, na kterém se nacházíte, v průběhu doby měnilo.

Lidé na Vyšehradě žili už v době kamenné

Expozice je sestavena z mnoha předmětů, dobových fotografií, obrázků, modelu Vyšehradu z počátku 20. století. Každá z prosklených vitrín, které jsou umístěny ve středu prostoru, vám nabídne pohled na dnes už vzácné exponáty, které dokládají pobyt a činnost lidí na Vyšehradě již dávno před Kristem.

Mimochodem, o nejstarších obyvatelích Vyšehradu se toho moc neví. Je však jisté, že lidé tu žili už před příchodem Slovanů na naše území, jejichž přítomnost na tomto místě lze dle archeologických pramenů doložit až v 1. polovině 10. století.

Stopy prehistorického osídlení na vyšehradské ostrožně sahají do počátku pozdní doby kamenné – eneolitu. Na obtížně přístupném místě nad soutokem Vltavy a Botiče, poblíž důležité obchodní cesty, zjistili archeologové osadu lidu kultury nálevkovitých pohárů a mladší sídliště lidu kultury řivnáčské (3800-2800 před Kristem).

Řivnáčská kultura

Z tohoto období v Gotickém sklepě uvidíte například zlomky keramiky i celé keramické nádoby, či drtidla a brousky. A mimo jiné se zde také dozvíte, že zvláštností kultury řivnáčské bylo používání výtvarného motivu zobrazujícího sluneční symboly případně býčí rohy, což můžete prozkoumat třeba na vystavené dětské misce.

K běžnému inventáři řivnáčské kultury také patřily výrobky z kostí. A tak ve vitrínách nechybí ani kostěná šídla, dlátka, hladítka…

Denáry z panovnické vyšehradské mincovny

Další osídlení Vyšehradu je doloženo až v 10. století, v souvislosti se vznikem knížecího hradiště. Od druhé třetiny 10. a v průběhu 11. století byl totiž sídlem českých panovníků z rodu Přemyslovců. Tato doba je na výstavě zastoupena třeba denáry raženými v panovnické vyšehradské mincovně.

Největší slávy a vrcholu svého rozkvětu se pak Vyšehrad dočkal za panování knížete Vratislava II. (1061-1092, od 1085 vládl jako král Vratislav I.), který sem přesídlil z Pražského hradu. Rezidenční sídlo prvního českého krále mělo významné postavení a doznalo i značných stavebních úprav a změn, souvisejících i se založením vyšehradské kapituly.

Pečetě

Tak bychom mohli v dějinách pokračovat dál a dál. A každé z těchto období další vystavené exponáty přibližují. Ať už to jsou soubory raně středověkých střepů nalezených na Vyšehradě, soubor železných středověkých předmětů – sekera, klíče, části podkovy, ocílka, ostruhy, přezka, železné šipky, keramické nádoby z 13.–15. století nalezené poblíž kostela sv. Martina při archeologickém výzkumu v roce 1925 či soubor skla ze 14.–17. století…

Zajímavými exponáty jsou také pečetě. Pokochat se můžete například pohledem na pečeť vyšehradské kapituly, která byla doložena poprvé v roce 1252, na kapitulní pečeti s námětem trestání knížete Bedřicha či na pečeť probošta Jana Volka.

Vzpomínka na připojení Vyšehradu k Praze

Určitě se zastavte u kazety obsahující památky na připojení Vyšehradu k Praze. V roce 1850 totiž vznikl v souvislosti se zrušením poddanství Vyšehrad, zahrnující vlastní Vyšehrad i s Podvyšehradím, jako samostatné město. A 26. září 1883 schválil zemský sněm spojení dosud samostatného Vyšehradu s Prahou v jednu politickou obec. Vyšehrad se tak stal VI. pražskou čtvrtí.

A tento den právě připomíná kazeta s fotografiemi starostů pražského a vyšehradského, Rychtářským právem, železným pečetidlem, malými pečetidly a dvěma městskými klíči.

Víc prozrazovat nebudeme. Zajděte na Vyšehrad do Gotického sklepa a nechte se vtáhnout do historie tohoto nádherného místa.