Jsou příběhy, na které by se nemělo zapomínat. A jedním z nich je ten rodiny Rudolfa Welse, spolupracovníka známého architekta Adolfa Loose. A není příhodnějšího místa pro jeho prezentaci, než je Winternitzova vila, kterou navrhoval právě Loos.

Celý příběh začíná seznámením rodičů Rudolfa Welse v 19. století a končí na konci 20. století ve Velké Británii. Právě tam se o osudu svých předků dozvěděli jeho potomci díky rodinnému archivu.

Příběh v krabici

„Před transportem do Terezína si Welsovi uschovali u přátel krabici obsahující rodinné paměti, dopisy, fotografie, kresby a další dokumenty. Konce války se dožil jen jediný člen rodiny Tomáš Wels, který bojoval v řadách britského Královského letectva a který si po válce krabici vyzvedl. Uložil ji do skříně a o životě v Československu nikdy nevyprávěl,“ přibližují vznik výstavy pořadatelé.

Jeho děti tak příběh rodiny rekonstruovaly až po jeho smrti na základě obsahu onoho rodinného archivu.

Autor výstavy

Autorem výstavy je David Vaughan, britský novinář a spisovatel žijící od roku 1991 v Praze. Ten se zapojil do pátrání a pomohl Welsovým zjistit podrobnosti o životě rodiny v Rakousku-Uhersku, nově vzniklém Československu a v době druhé světové války.

Samotné místo výstavy odkazuje na tragédii holocaustu, která spojuje rodiny Welsových a Winternitzových.

Winternitzova vila

Smíchovskou vilu, kde výstavu můžete navštívit, nechal postavit u Adolfa Loose a Karla Lhoty v roce 1931 pražský právník JUDr. Josef Winternitz jako rodinné sídlo pro svoji manželku Jenny Winternitzovou, dceru Suzanu a syna Petra. Jedná se o poslední Loosovu realizovanou budovu a má hodně shodných prvků s další známou Müllerovou vilou.