Návštěvníci se seznámí s proměnami zahrady ve stylu renesance, baroka a přírodně krajinářské úpravy. Vedle celé řady reprodukcí historických plánů budou přiblíženy dobové způsoby výsadeb a pěstování venkovních i přenosných rostlin.

A to vše ve spojení s květinovým korzem přirychlených cibulovin, z nichž počtem budou vynikat nejrůznější druhy tulipánů. Chybět nebudou ani narcisy, hyacinty, irisy, modřence, řebčíky a hvězdníky.

Královská zahrada

Královská zahrada je historicky nejcennější ze všech hradních zahrad. Založena byla r. 1534 Ferdinandem I. Habsburským a inspirovala se italskými vzory. Byla osázena vzácnými stromy a keři a už ve druhé polovině 16. století se zde pěstovaly tulipány. Velké oblibě se zahrada těšila zejména za císaře Rudolfa II., který ji hojně využíval pro své dvorské kratochvíle a dokonce zde choval lva. V 18. století byla zahrada přeměněna v barokním stylu. Současná podoba zahrady navazuje na anglickou úpravu z poloviny 19. století.

V období I. republiky byla na zahradě vybudována prezidentská rezidence, ve které bydleli všichni prezidenti od roku 1938 až do roku 1989. V roce 1990 zahradu otevřel veřejnosti prezident Václav Havel.

Jedním z jejích největších skvostů je Zpívající fontána, která patří k nejkrásnějším renesančním fontánám v Evropě.

Empírový skleník

Skleník se nachází v severní části Královské zahrady, kde přiléhá k původní renesanční zdi. Vznikl kolem roku 1820 a zpočátku byl označován jako Zwinger, podle podobnosti se stejnojmennou památkou v německých Drážďanech. Skleník byl oblíbeným místem císaře Ferdinanda I., který žil na Pražském hradě po roce 1848.

Po kompletní rekonstrukci se poprvé veřejnosti otevřel v roce 2013 výstavou Předjaří v Královské zahradě.