Václav IV. (1361 – 1419) vládl v době poznamenané učením Jana Husa (1369 – 1415) a jeho upálením v Kostnici i papežským schizmatem a morovými epidemiemi. Byl vždy ve stínu svého otce Karla IV. a dědečka Jana Lucemburského, v dějepise ho – pravda coby arcipadouch – zastínil i mladší bratr Zikmund. Výstava proto připomíná osobnost tohoto římského a českého krále, jeho život, i umění, kterým se rád obklopoval.

Milovník lovu i umění

Tento panovník sídlil právě na Pražském hradě, jeho oblíbenými místy ale byly i hrady Křivoklát, Žebrák a Točník, Hrádek na Zderaze v Praze a Králův dvůr, kde dnes stojí Obecní dům. V Praze za jeho vlády vzniklo středisko vytříbeného dvorského umění - král byl nejen velký lovec, ale hlavně vášnivý obdivovatel iluminovaných rukopisů a malého umění.

Krásný sloh

Umění jeho doby se nazývá krásným slohem. Typické je pro něj esovité prohnutí tehdejších soch Madon s dítětem, oblíbené byly piety, vznikaly krásné deskové obrazy.

Návštěvníci unikátní výstavy, kterou pořádá Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu, uvidí reprezentativní ukázky krásného i užitého umění Václavovy doby. Exponáty pocházejí jednak ze sbírek Pražského hradu, ale také z jiných významných českých i světových sbírek.

Zápůjčky z celého světa

Návštěvníci uvidí například Sedleckou a Velkobítešskou monstranci, relikviář sv. Markéty z břevnovského kláštera, poprsí sv. Petra a Pavla z Arcibiskupského paláce v Praze, kasuli zvanou Rokycanská, univerzitní žezlo Humboldtovy univerzity v Berlíně, pící roh z Drážďan, ale také unikátní jezdecké sedlo z Metropolitního muzea v New Yorku, anebo soubor pohřebních rouch ze sbírek Pražského hradu - jednoho z nejvýznamnějších souborů středověkých textilií na světě.