Expozice je rozložena do čtyřiceti panelů a dvou obrazovek. Z nich se návštěvníci dozví nejdůležitější fakta o založení samostatného Lotyšska, jehož území bylo na počátku své dráhy známou obchodní křižovatkou. Už ve starých kronikách je totiž zmiňovaná slavná „cesta od Vikingů k Řekům“, která vedla ze Skandinávie přes lotyšské území a dál podél řeky Daugavy do starého Ruska a Byzantské říše.
Jenže díky své strategické geografické poloze bylo toto území vždy vystaveno vpádům jiných národů. Takže bylo pod nadvládou Němců, později pod nadvládou polskou, švédskou, ruskou…
O slovo se přihlásilo národní cítění
Na začátku 19. století se však mezi lotyšským lidem začalo probouzet silné národní cítění. Tiskly se první noviny v lotyšštině a došlo k aktivnímu kulturnímu rozvoji. Na počátku 20. století se pak zrodila idea nezávislého Lotyšska a tahle myšlenka v průběhu první světové války ještě více zesílila.
Svou nezávislost Lotyšsko vyhlásilo bezprostředně po skončení války – 18. listopadu roku 1918.
Nejen Lotyšsko, ale i Finsko, Litva, Estonsko a Polsko
Výstava na Vítkově poukazuje i na další strastiplný vývoj a domobranu během prvních let existence Lotyšska. A nejen to. Návštěvníci se rovněž seznámí s dokumenty, které informují o procesu zřízení či obnovení států Finska (6. prosince 1917), Litvy (16. února 1918), Estonska (24. února 1918) a Polska (11. listopadu 1918).
Tyto nově vyhlášené nezávislé státy však po svém vzniku rovněž čelily vojenským, politickým a diplomatickým bojům za národní nezávislost a mezinárodní uznání. I tak se ale nevzdaly a dál budovaly vlastní národní identitu. Byly zřízeny první vlády, zvoleni zástupci jednotlivých parlamentů a rozvíjela se vzájemná spolupráce nejen mezi nově vzniklými zeměmi.
Přijďte se na výstavu dozvědět více…