Hlavní město České republiky ležící na řece Vltavě má právem pověst jednoho z nejkrásnějších evropských měst a možná i na světě vůbec. Centrum Prahy i jeho dominanta, Pražský hrad, jsou svým stavebně historickým a umělecko-architektonickým vývojem řazeny mezi nejvýznamnější památky Evropy.
Historické jádro Prahy o rozloze 895 hektarů, které se shoduje s územím Pražské památkové rezervace, bylo 14. prosince roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V letošním roce si tedy Praha připomíná 25. výročí této významné události, která v podstatě znamenala oficiální potvrzení výjimečnosti historického centra Prahy v celosvětovém měřítku. Historické jádro zahrnuje unikátní urbanistický celek Pražského hradu a Hradčan, Malé Strany včetně Karlova mostu, Starého města s Josefovem a jeho dochovanou částí bývalého Židovského města, Nového města, Vyšehradu i jejich jednotlivé památky. Rozsáhle založené Nové město v návaznosti na pozdější přestavby v nových stavebních slozích svědčí o umělecko-společenském a kulturním vlivu Prahy
od středověku do současnosti. Celý 1 100 let trvající vývoj historického jádra Prahy je dokumentován architektonickými projevy všech slohových období. Panoramatické hodnoty města jsou v harmonickém souladu s jejím vnitřním urbanistickým i architektonickým obsahem, charakterizovaným jak kvantitou památek, tak i jejich vynikající kvalitou.
V roce 2010 byl k historickému centru Prahy na Seznam světového dědictví UNESCO připsán nejvýznamnější krajinný prvek jihovýchodně od Prahy, a to Průhonický park. Dnes jde tedy o památku UNESCO o dvou částech. Park o celkové rozloze 250 hektarů založil v roce 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. Kromě významu umělecko-historického je park cenný i sbírkou dřevin čítající
1 800 domácích a cizokrajných druhů, sbírkou rododendronů s 8 000 kusy keřů a přírodním alpinem
o rozloze 3 hektary.
