Vše svědčí o rostoucím zájmu o moderní architekturu jako tématu památkové péče. V Národním památkovém ústavu odráží tento trend také zaměření vědy a výzkumu, vznik Metodického centra moderní architektury ve vile Stiassny v Brně či ustanovení Komise pro ochranu památkového fondu vzniklého ve 2. polovině 20. století.
V Praze jde o zbraslavskou vilu čp. 630 (vznik 1892–1893), která byla postavena pro právníka a univerzitního profesora Františka Storcha. V její architektuře se mísí vlivy historismu, secese a tzv. heimatstilu. Jen o málo mladší je dům v Olomouci čp. 632 Eduarda Hamburgera ve stylu německé renesance dokončený v roce 1895. Z dvacátých let 20. století pochází venkovskou zástavbou a hlavně architekturou horských turistických chat inspirovaná vila čp. 2355 v Jablonci nad Nisou, ale také velmi odlišný dům čp. 184 z Liberce-Kristiánova, jehož architektura je popisována jako barokizující moderna s odrazy soudobého novoklasicismu. Oblíbenost historizujících slohů přetrvávala i nadále; palácová novobarokní vila čp. 1837 byla v Ústí nad Labem – Střekově vystavěna až ve 30. letech 20. století.
Druhou novou památkou je pomník Stanislava Vydry v budově č. 2027 v ulici Ke Karlovu.
Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP); ke 30. září 2014 v něm bylo zapsáno 40 291nemovitých kulturních památek (viz http://monumnet.npu.cz/pamfond/hledani.php) a 296 národních kulturních památek (viz http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Kr&Typy%5B%5D=NP&Nazev=&KodKr=0).
Kulturní památky ČR prohlášené v období 1. 7. 2014 – 30. 9. 2014
