Tohle město poprvé vzbudilo mou pozornost kdysi dávno, když jsem ve Spojených státech potkal pár milých lidí, kteří tam tehdy pracovali v restauraci Denny's diner. Přešlo několik let a já stále bydlel ve Washingtonu. Jednoho dne jsem se rozhodl radikálně změnit svůj život a přestěhovat se do České republiky, přestože jsem tu nikdy předtím nebyl… Šílený nápad, co? Byly tu sice jisté pochybnosti, ale jednou jsem se rozhodl a své rozhodnutí jsem nehodlal měnit. Prodal jsem svůj podnik, zapakoval si a vyrazil směr Česká republika. Na letišti v Amsterodamu mě napadlo, že se přece vždycky můžu přestěhovat sem nebo do Barcelony či dokonce do Berlína. Pak mě vyzvedla moje dívka a zavezla do bytu v Praze 6, kousek od stanice Hradčanská. Je tu krásný výhled na Petřín. Tentýž večer mě vzala na procházku a už tehdy jsem se do Prahy zamiloval. New York, Los Angeles, Washington – tam všude jsem byl, to všechno jsem viděl. Žádné z těch měst ve mně však nevyvolalo takové pocity jako Praha. 

Praha, jak ji vidím já

Čeština je sice dost náročný jazyk, to však ale nic neubírá Praze na kouzlu, které z ní vyzařuje. Architektura, parky, skvělé vyhlídky od řeky a PIVO… Líbí se mi, jak je to všechno pěkně rozložené, a nejradši to mám kolem centra. Rozhodl jsem se na to jít pozvolna a takové ty turistické záležitosti nechat na později (věřte či nevěřte, neabsolvoval jsem téměř žádné turistické trasy, koneckonců tu žiji, tak na to bude dost času později!). Skočil jsem do toho po hlavě a navštěvuji hlavně místa, kam chodí místní. K prozkoumání Praha nabízí tolik míst, že by to člověku vystačilo na celý život: hospody, restaurace, galerie, divadla a parky. I když jsem dost hyperaktivní člověk, nuda mě tu netrápí! Pořád hledám nová místa, kam bych se mohl ještě podívat. Přijde mi skvělé, že se tu v noci i ve dne člověk dostane skoro všude, kam chce.

Pravidla? Svoboda!

Po čtyřech měsících v Praze jsem si uvědomil, jak jsou Spojené státy paranoidní se všemi těmi zákazy a příkazy! Moc se mi líbí, že tady člověk nenaráží na pravidla na každém rohu. Pokud však nějaká existují, lidé je většinou dodržují (aspoň tak mi to připadá). Skvělé taky je, jak tu lidé recyklují. Na druhé straně se mi nelíbí všudypřítomná kasina… Jsou to příšerné budovy a měly by se buď odstranit, nebo více regulovat. Možná že v tomhle případě moc svobody škodí. Celkově si však myslím, že Praha je jedno z mála posledních měst, kde se člověk nesetkává se spoustou zákazů a příkazů, a přesto je tu stále bezpečno.

Místo pro život?

Kdyby se mě někdo zeptal, jestli se v Praze dobře žije, tak určitě odpovím, že ano. Proč? Z mnoha důvodů. Za prvé je tu spousta pracovních příležitostí, za druhé skvělé kulturní a sociální vyžití a za třetí tu každý může studovat. Když se mě lidé ptají, jestli tu chci zůstat, odpovídám, že určitě ANO! A nechybějí ti USA? Ptají se dál. Absolutně NE (…dobře, tady si trochu vymýšlím, chybějí mi kamarádi, ale nic víc.). Chceš se tam vrátit? Možná tak za 20 let… – na návštěvu. Do té doby zůstanu v Praze. Mimochodem zapomněl jsem poznamenat, že mezi těmi milými lidmi, jež jsem potkal na začátku, byla i má současná úžasná manželka.